Babákův výzkumný institut Masarykovy univerzity umožní úspěšným brněnským vědcům a studentům přírodovědné a lékařské fakulty efektivněji pokračovat v převratném výzkumu léčby rakoviny.

„Chtěli jsme institut pojmenovat po slavné osobnosti brněnské vědy a vysokého školství. Zkratek v názvech projektů je už podle nás dost. A Edward Babák, děkan lékařské fakulty a rektor univerzity ve dvacátých letech, si to zaslouží,“ komentoval vznik centra jeho ředitel Roman Hájek.

Pod touto hlavičkou budou nyní fungovat tři skupiny vědců. Na projektu se podílí Univerzitní výzkumné centrum – Česká myelomová skupina, Univerzitní centrum buněčné imunoterapie a Laboratoř molekulární cytogenetiky. Skoro šedesát pracovníků tak spojí své síly, aby pomohli lidem především s rakovinou krve a s pokročilými stádii různých nádorů.

„Pacienti ocení každou naději, zvlášť ve chvílích, kdy jim zbývá jen několik měsíců života. My jim našim výzkumem poskytujeme garanci bezpečnosti vakcín. U mnohých lidí naše metody pomůžou délku života i zdvojnásobit,“ vedoucí centra buněčné imunoterapie Jaroslav Michálek.

Centrum pracuje na výrobě vakcíny, která pomáhá posílit imunitní systém a podporuje tak lidské tělo, aby se s rakovinnými buňkami vypořádalo. „Připravujeme léčbu "na míru“. Přizpůsobujeme ji každému pacientovi. Teď chystáme projekt, ve kterém bychom rádi pomohli čtyřiceti pacientům s nádorem mozku," dodal Michálek. Problémem jsou podle něj peníze.

„Získáváme peníze jen z grantu a naše léčba je jen doplňková ke standardní léčbě ozařováním. I když je levnější a k pacientu šetrnější, jsme v dlouhodobé fázi vývoje, pojišťovna ji neproplácí,“ podotkl Michálek.

Problémem léčby, která spočívá v posilování imunitního systému, diagnózy genetických predispozic k léčbě a vytvoření individuálního léčebného postupu, je i to, že není tolik úspěšná. Na zvýšení úspěšnosti bude pracovat vědecká skupina. „Ta je ale díky umístění v univerzitním kampusu nablízku fakultní nemocnice zaměřená hlavně na propojení s praxí,“ podotkl Hájek. V budoucnu by tak díky lepší komunikaci mohla růst statistická čísla, která by hlásila místo šesti dětí z jedenácti se stabilizací rakoviny v krvi, počty větší.

I tak ale přispěje Babákův výzkumný institut podstatně k vývoji vakcíny, která, jak doufají výzkumníci a dokazují některé konkrétní příklady, pomůže zdolat rakovinu. „Chceme se zaměřit na individuální léčbu pacientů, která komerční cestou není možná. Farmaceutickým firmám jde totiž o zisk a odlišnosti pacientů neberou v potaz,“ dodal Hájek.