V pátek je knihovna pro veřejnost zavřená, prázdno v ní ale není. Naopak, je plná dětského smíchu, dupání a pobíhání po celém prostoru knihovny. „Tento den knihovna patří dětem,“ vysvětluje Turková.

Konají se v ní dětské čtenářské lekce. „Tématem je konkrétní kniha, nezůstane ale jen u čtení. Snažíme se jim to ozvláštnit soutěžemi, děti běhají po knihovně, šifrují,“ říká Turková s tím, že děti takto provedou celým příběhem knihy.

Univerzitu v Bohunicích spojuje s přilehlým nákupním centrem most.
Konec menzy v Brně: studenti kritizují, že je na jídlo posílají do fastfoodů

O nadšení dětských čtenářů nemají v Líšni nouzi. Podle Turkové je naopak občas problém s rodiči. „Všechno se to odvíjí od rodiny. Bohužel, nyní má většina lidí málo času. Pracovní doba se posunula, děti jdou ze školy na kroužky a na knihovnu nezbyde čas, i když by si to samy přály. Ale zase je hezké, že k nám často chodí i s prarodiči,“ vypráví.

Hned také přidává k dobru historku s babičkou v hlavní roli. „Přišla nám sem postarší paní, že by se chtěla naučit programovat na 3D tiskárně. Tak jsme jí vše ukázali a ona další den přišla znovu, ale tentokrát i s vnukem. Ten si chtěl právě na 3D tiskárně vytisknout komiksovou postavičku. Babička na něj hned machrovala, že ona ví, jak na to. A vnouček jenom obdivně koukal,“ směje se Turková.

Inspirace v Drážďanech

Od června do září knihovna projde rekonstrukcí. Největší změnou budou pro líšeňské čtenáře samoobslužná půjčovací zařízení. Turková se inspirovala v Drážďanech. „Když se v Česku řekne samoobslužný systém, tak vám lidi řeknou, že to je jak v supermarketu. Ale tak to není, knihovníci stále budou lidem k dispozici,“ uklidňuje Turková.

Podle ní naopak automatizace posílí vazby s návštěvníky, protože dá knihovníkům možnost více se mezi lidmi pohybovat a radit jim při samotném výběru knih.

Aktuální pohled na stavbu VMO u Tomkova náměstí v Brně.
Pohled na stavbu VMO u Tomkova náměstí v Brně: oddělali podpěry, obnovují trať

A systém bezobslužného půjčování knih není jedinou novinkou, která do líšeňské knihovny přichází. „Dneska už jsme především komunitním centrem. Přijdete sem odpoledne, támhle si děti tisknou na naší 3D tiskárně, tu někdo zkouší virtuální realitu, vedle zase někdo píše seminárku,“ popisuje Turková část služeb, které líšeňská knihovna poskytuje svým návštěvníkům bezplatně.

Energická žena se v knihovně nevyhne ani klasické knihovnické práci. Právě různorodost ji baví. A i s knihami zažívá zajímavé situace. „Při vystěhovávání skladu jsme našli kůži hada. Nejspíše ho někdo používal jako záložku,“ sdílí Turková.

Poklady v zapůjčených knihách

Přidává další příklady předmětů, které její kolegyně našly v zapůjčených knihách: kolečko salámu, nepoužitý kondom, oddací list, rozvodové papíry, a dokonce deset tisíc korun. „Já jsem zatím měla štěstí jen na uschlou kůru pomeranče,“ směje se.

Po roce na pozici vedení líšeňské knihovny si myslí, že se jí začíná dařit vytvořit si knihovní komunitu podle jejích představ. „Bylo to těžké, nastoupit sem po někom, kdo tu dělal dvacet let. Najednou sem přišla mladá holka, která to tu celé překopala. I pro lidi to bylo náročné, ale pomalu se mi tu daří tvořit, jak já ráda říkám, ‚obývák města‘. Zkrátka prostor pro klid a pohodu, kam se budou rádi vracet,“ zakončuje Turková.