Své běžecké úspěchy však nenastřádala za celý život, jak by se mohlo zdát. Ellingerová našla lásku k běhání až ve věku, kdy většinou lidé se sportovní kariérou už dávno skončili. „Začala jsem běhat až v sedmačtyřiceti letech. Tehdy za námi v podniku přišel referent a oznámil, že se zúčastníme běžeckého závodu. Pak mě běhání začalo bavit,“ vzpomíná Ellingerová. Při běhu se seznámila s dalšími sportovci, kteří jí nabídli, aby s nimi závodila. Od té doby se zúčastnila šesti set závodů, na kterých naběhala dvaapadesát tisíc kilometrů a získala 345 vítězství. Poslední velký úspěch si připsala letos ve Švédsku na prvních evropských seniorských hrách. „Tam jsem v běhu na patnáct set metrů získala zlato a na pěti­ a desetikilometrové trati stříbro,“ pochlubila se vitální důchodkyně. Na to, aby získala podobné úspěchy, však musí pravidelně trénovat. „Snažím se běhat dvakrát až třikrát týdně. Nejraději v lese,“ vysvětluje vytrvalkyně z brněnských Kohoutovic.

Ročně se stihne zúčastnit kolem třiceti závodů. Díky běhání také procestovala velký kus světa. „Závodila jsem například už v Norsku, Itálii, Švédsku, Francii i v Americe. Celkem jsem byla na čtrnácti mistrovstvích Evropy a šesti světových šampionátech,“ vypočítala Ellingerová.
Jediný problém jí dělá to, že si vše na závodech musí platit sama. „Někdy se stane, že na stadionu nedostaneme ani vodu,“ povzdechla si běžkyně.
Její úspěchy nedokumentuje jen ložnice, kde má po stěnách vyvěšeny desítky pohárů a medailí, ale i to, že drží v současné době čtrnáct rekordů na různých tratích od pěti do pětadvaceti kilometrů.

Přestože s během zkoušela už několikrát přestat, tak se jí to zatím nepovedlo. Pokud se jí podaří našetřit, tak příští rok chce vyjet na další mistrovství Evropy do Itálie. „Přestat s běháním je pro mě velmi těžké. Takže to vypadá, že pokud to půjde, tak budu běhat dál,“ přiznává s úsměvem Ellingerová.