Pět zastupitelů a dva radní má v současnosti na brněnském magistrátě sdružení nestraníků Brno 2006 – tým Jiřího Zlatušky. Toto sdružení kandiduje do nadcházejících voleb s pozměněným jménem a novou jedničkou kandidátky. Brno 2010 vede místo Jiřího Zlatušky, který se rozhodl nekandidovat, brněnská zastupitelka, radní a bývalá starostka městské části Líšeň Jiřina Belcredi.

ONLINE rozhovor s Jiřinou Belcredi čtěte ZDE

Hlavní témata pro sdružení, i když s jiným lídrem, ale podle Belcredi zůstávají. Chceme potírat korupci, rozvíjet brněnská sportoviště i místa pro trávení volného času a podporovat vzdělání,“ řekla k hlavním prioritám sdružení Belcredi. Její další názory si můžete přečíst v dalším díle předvolebních rozhovorů s hlavními kandidáty na brněnského primátora, které můžete číst každý pátek a sobotu v Deníku Rovnost.

Jak velký je podle vás rozdíl mezi parlamentními a komunálními volbami?
Záleží na velikosti obcí. Jsou obce, kde se nepolitikaří, kde všichni táhnou za jeden provaz. V Brně se to už trochu třídí. Voliči nemají takový blízký a osobní kontakt s těmi, kteří je chtějí zastupovat. Výsledek voleb na brněnský magistrát bude podle mě kopírovat výsledek parlamentních voleb. To znamená, že bude velmi nejistý. Nevěřím agenturám, které zpracovávají předvolební průzkumy. Nemyslím si, že jejich odhady jsou směrodatné, ale na druhou stranu mohou ovlivnit voliče. Jako Brno 2006 jsme měli mizivé procento v průzkumech. Nakonec jsme dopadli nad očekávání dobře. Až nás to překvapilo.

Jaký výsledek si ve volbách přejete letos a jaký očekáváte?
Budeme rádi, když udržíme pět míst v zastupitelstvu, které máme jako Brno 2006. Samozřejmě, když získáme víc, třeba většinu, nebudeme se zlobit. A v případě, že se bude správně koaličně vyjednávat a pokud nás k těmto koaličním vyjednáváním někdo přizve, chtěli bychom alespoň jeden nebo dva posty radních.

Primátorkou být nechcete?
Za sebe říkám, že tak jak si každý myslí, že lídr kandidátky do zastupitelstva je automaticky kandidátem na primátora, tak to není pravda. My máme trochu jiný cíl. Chtěli bychom aspoň tři naše starosty v městských částech. Jsme sdružení nezávislých kandidátů, což může být zároveň výhoda i nevýhoda. Výhoda je v tom, že se můžeme řídit zdravým rozumem a ne politickou disciplínou.

S kým byste po volbách spolupracovala? Vyhovuje vám složení současné koalice?
Už jsme o tom s kolegy v našem sdružení diskutovali. Pokud lidé zvolí slušné lidi, nebudeme se bránit spolupráci s žádnou stranou.

Je nějaká strana neslušných lidí?
S kým byste do koalice za žádných okolností nešli?
V každé straně se najdou slušní lidé. Bez ohledu na to, jestli se v ní v minulosti objevily nějaké aféry, nebo ne. Otázka je, zda jich bude v té straně většina a jestli nás přizvou k jednání. My na rozdíl od ostatních stran nevyjednáváme dopředu a čekáme, až budeme znát konečné výsledky. Po posledních volbách to dopadlo stejně. Slušní lidé nás přizvali do koalice a skončilo to pro nás víceméně překvapivým úspěchem. Snažili jsme se čtyři roky Brňanům spíš sloužit než vládnout.

Většina stran, které jsou otevřené všem, přece jenom jednu výjimku uvádí. A tou jsou komunisté. Šli byste do koalice i s nimi?
Vím, že někteří kandidáti říkají absolutně ne, spolupracovat s komunisty nebudeme. Ani se s nimi nebudeme bavit. Já nemohu říct, že bych jejich spolupráci za každou cenu vyhledávala. Je ale potřeba si uvědomit, že komunistická strana udělala obrovskou chybu, když nezměnila svůj název. Jejich program je teď úplně jinde. Nemá už moc společného s jejich bolševickou minulostí. Komunisté hodně věcí pochopili a jediná překážka, která zůstává, je jejich název.

Co vás jako nezávislé kandidáty spojuje? Jaké jsou zásadní body, které chcete prosazovat?
Chceme především prosazovat otevřenost radnice obyvatelům Brna. Chceme je co nejvíce informovat o všech důležitých věcech. Především o různých výběrových řízení. Kolem nich stále zůstávají otazníky. Něco se nám povedlo za čtyři roky, co jsme v zastupitelstvu a v radě. Mám na mysli například zrušení losování při výběrových řízeních. Na druhou stranu bych chtěla, aby Brňané měli zodpovědnost a soudnost a informace si aktivně vyhledávali. Ne že budou požadovat, aby jim je někdo naservíroval až pod nos.

Jakým způsobem chcete tuto informovanost zabezpečit?
Možnosti výpočetní techniky a internetu jsou teď opravdu široké. Já, protože jsem ze starší generace, ani neumím všechna tato technická zařízení používat. Ale myslím si, že vyřešit to nebude až tak velký problém. Díky tomu můžeme zeštíhlit i úřednický aparát. Magistrát podle mě opravdu nepotřebuje tolik úředníků, což je v poslední době taky poměrně diskutovaná otázka. Měli jsme v Praze před nedávnem demonstraci státních zaměstnanců. Vím, že by to zvedlo počet nezaměstnaných, ale jedna třetina úředníků, nejenom tady na magistrátu, by mohla odejít někam, kde bude užitečnější.

Úředníků je tedy hodně? Magistrát jich tolik nepotřebuje?
Ano. Právě díky využití výpočetní techniky jich není tolik potřeba. Zároveň se zrychlí provoz úřadů. Nebudou se muset třeba složitě hledat informace. Například k tomu, jestli někdo má, nebo nemá nárok na sociální dávky. Bude stačit zadat rodné číslo do počítače a objeví se všechny potřebné informace.

Celou samosprávu tedy chcete digitalizovat?
Ano. Ale je to ještě v diskuzi. Ušetří se sice nějaký papír, ale není to tak jednoduché. Nevíme, co současné informační nosiče jako digitální pásky nebo CD disky udělají za dvacet let, kdežto papír nám v archivech vydrží i několik staletí.

V současnosti jste v koalici. Co považujete za svůj největší úspěch v tomto volebním období?
Pro voliče to není příliš zjevné, ale jsme rádi, že se nám podařilo z výběrových řízení odstranit losování. Také jsme vyvolali změnu metodiky v procesu investic. Podařilo se nám prosadit i mírné změny při přidělování dotací pro sportovní a kulturní zařízení. I přesto to nyní není stoprocentně spravedlivé. V této záležitosti to ostatně ani nejde. Také jsme výrazně pomohli rozvoji cyklostezek a podporovali vzdělávání. V tom chceme i nadále pokračovat.

Jak bude vaše další podpora vzdělání vypadat?
V současnosti Brnem hýbe takzvaná kauza Erasmus. K tomu jsme se postavili opravdu čelem, protože si myslíme, že investor Brno obelstil smlouvou o výměně pozemků. Původně měl stavět byty pro zahraniční pedagogy. Nakonec se ukázalo, že těchto bytů tam bude minimum. Nemají platné stavební povolení a investor přesto staví. Takhle si podporu výzkumu nepředstavujeme. Proto nepodpoříme směnu pozemků mezi městem a Vysokým učením technickým. Pokud se budeme chovat takovým způsobem, že se zbavíme městských pozemků a nebudeme mít už ani co prodávat, budeme úplně v rukou developerů. A to nejde.

Jak tomu chcete předejít?
Je nutné, aby odbor územního plánování a rozvoje respektoval plány, které vydává, a nedělal změny. Stává se, že se udělá nějaká malůvka pro územního řízení, jsou tam čtyři patra, ono se to schválí, a ejhle, budova má nakonec pater sedm. Developeři tomu říkají vytěžení pozemku.

Jaké možnosti má město? Jak může tlačit na státní správu, aby se tohle nedělo?
Může udělat jeden velký krok. Je to zřízení úřadu hlavního architekta. Po tom se už dlouho volá. Toto místo se nám nepodařilo bohužel obsadit, protože to skutečně musí být člověk velice renomovaný, musí mít přehled a vizi. V žádném případě nesmí být úplatný. A hlavně musí mít právo veta. Pokud je něco, co neodpovídá územnímu plánu, tak řekne ne, takhle to nebude. Pro developery to bude konečná, přes kterou nepojede vlak.

Co vnímáte jako největší problém současné koalice, které jste od začátku členem?
Dluhů Brňanům je samozřejmě víc. Největší je asi to, že jsme se nedokázali v mnoha věcech dohodnout. Ale od začátku jsme věděli, že nastanou drobné i zásadní problémy v některých otázkách.

V kterých otázkách to bylo?
Je to hlavně otázka rekonstrukce železničního uzlu a přesun hlavního vlakového nádraží. Dále pak diskuze o trasování rychlostní silnice R43.

V jaké poloze prosazujete nádraží vy?
Jsme pro to, aby se nemluvilo o přesunu nádraží, ale o stavbě nového nádraží, které si Brno jako evropské město zaslouží. Nicméně chceme, aby zůstalo napojení regionálních drah na stávající nádraží v centru. Nikdo, kdo dojíždí z blízkého okolí do Brna, nechce z nového nádraží cestovat nijak složitě. Takže my chceme nové nádraží a zároveň prosazujeme zachování toho starého a jeho zapojení na městskou hromadnou dopravu. Toto rozhodnutí, ale není jenom záležitostí Brna. Měl by to řešit kraj, stát a město společně. Takovéto stavby se vymykají z rozhodování Brna. Pokud se na stavbu nepodaří získat peníze od ministerstva dopravy a Evropské unie, samotné Brno s tím nic nezmůže, protože nebude mít dostatek peněz.

V otázce trasování R43 jste pro kterou variantu?
Chceme ji vést obchvatem Boskovickou brázdou. Každé velké město, které má v úmyslu se nějakým způsobem dál rozvíjet, si nepotáhne něco takového centrem.

Proti této variantě ale protestují obce, kolem kterých má plánovaná silnice vést.
To ano. Lepší to mají v Portugalsku nebo ve Španělsku, kde mají široké neobydlené pláně a mohou táhnout dálnice krajinou, kde nepotkáte živáčka. Ale při hustotě zabydlení, jaká je v České republice, s tím nic neuděláme.