Hnutí Žít Brno, které je také v opozici, na svém facebooku zveřejnilo, že město pod vedením ODS rezignovalo na ukončování bezdomovectví a od roku 2019 nedělá nic, co by podobným situacím předcházelo. „Dokud město nezařídí pro tyto lidi normální bydlení, či aspoň přespávání v místech splňujících základní protipožární bezpečnost, bude se toto dít pravidelně. Nemůže to být jinak," sdělili zástupci hnutí.

Při čtvrtečním požáru přišlo o život osm lidí. Na místě je ohořelý nábytek, spacáky, přikrývky i hračky. | Video: Lucie Burianová

Podle hnutí Žít Brno právě lidé bez domova potřebují pomocnou ruku. „V devadesáti procentech případů jde o lidi s duálním diagnózami, co dokáží s pomocí bydlet a fungovat, jejich osudy jsou často velmi dramatické a nešťastné, řešením není zavírat oči a tvářit se, že tyto slumy mají být regulérním obydlím," zmínili zástupci hnutí.

Požár v Brně a 8 mrtvých: z hořícího pekla nestihli utéct.
Lidé na místě tragédie hledali svoje příbuzné. Doufali v naději.
Místo bylo dlouho neobývané, v buňkách spávali bezdomovci.
Další den byl u vyhořelých buněk zákaz vstupu, lidé přinesli i věnec.
V opuštěných objektech nalézají bezdomovci prostor na přespání.

Náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl z ODS, který má sociální oblast na starost, nesouhlasí. Podle něj je problém, že o některých bezdomovcích a tom, kde přebývají, nemá město informace.

Podle Kerndla sociální kurátoři města pravidelně mezi bezdomovce chodí s nabídkou hygienické pomoci nebo informacemi o potravinových bankách. „Jsme s nimi v kontaktu, pokud víme, kde se nachází. To nebyl případ Plotní. V Brně je nyní asi dva tisíce bezdomovců, přičemž s pěti sty nebo šesti sty z nich se velmi špatně pracuje a z jejich strany není snaha," prohlásil Kerndl.

Město podle něj ještě zintenzivní činnost prostřednictvím sociálních kurátorů. „Už nyní ale ve dne i v noci navštěvují místa, kde se (bezdomovci) shromažďují, jako je lokalita okolo dolního nádraží, ulice Opuštěné nebo Křenové. Máme kontaktní centrum ve Vlhké, kde lidé bez domova mohou být přes den a pracujeme tam s nimi. Chceme bezdomovectví řešit a žádné projekty jsme neutlumili, snaha ale musí být na obou stranách," dodal.

Podle Matěje Hollana z Žít Brno Kontaktní centrum Vlhká, co provozuje Společnost Podané ruce, nestačí. „Je to jeden, byť důležitý pilíř pomoci, ale bez návazného bydlení neřeší dohromady vlastně nic," má jasno.

Primátorka Markéta Vaňková je přesvědčená, že město dělá maximum možného. „Sociální pracovníci spolu s městskou policií obchází lokality a nabízí lidem bez domova využití našich ubytoven, kde stále mají volné kapacity, někteří ale nabízenou pomoc nepřijímají," řekla.

V Brně fungovaly projekty Rapid re-housing a Housing first, s nimiž přišlo hnutí Žít Brno, a které měly pomáhat lidem v bytové nouzi. Po vzoru Brna pak vyčlenila byty pro lidi v nouzi i další města. Současné vedení projekty proměnilo a vyčlenilo na ně méně bytů, než bylo původně plánováno.