Chladné počasí a sníh nekomplikuje v posledních dnech život jen řidičům. Každý rok se je snaží přečkat také brněnský bezdomovec Petr Mareš. „Když je velká zima, je nepříjemné spát venku. Přespat proto chodím do nočního krizového centra nebo noclehárny. Venku ale občas zůstanu, to když nemám peníze," řekl Mareš.

Lidé bez přístřeší mohou v Brně přespat na několika místech. Na výběr mají z azylových domů, nocleháren a nočních krizových center. Ty se odlišují dobou, po kterou mohou v zařízení setrvat.

Azylové domy slouží dlouhodobě a lidé v nich mohou zůstat až jeden rok. Noclehárny a krizová centra jsou jim dostupná jen přes noc. „Zajišťujeme noclehárnu v ulici Bratislavská, kde mohou bezdomovci přespat. Ráno však musí místnost opustit," vysvětlil Petr Šimon z Charity Brno.

Srovnání možností pro bezdomovce
- Za pobyt v azylovém domě zaplatí bezdomovci osmdesát korun za osobu na den. Za byt je to o deset korun více. Lidé zde mohou zůstávat i přes den po dobu jednoho roku.
- Za noclehárny, které provozuje Armáda spásy a charita, zaplatí lidé bez přístřeší třicet korun za noc. Ty, které provozuje město, stojí padesát korun za noc. Ráno však musí zařízení bezdomovci opustit.
- Noční krizová centra jsou pro bezdomovce zdarma. Nemají tu však zajištěné postele.

Noclehárna má kapacitu čtyřiatřicet míst a poskytuje lůžko, hygienické zázemí a odborné sociální poradenství. Za přespání zaplatí bezdomovec třicet korun.

V Brně využívají lidé nocleháren v ulici Bratislavská, Mlýnská a Masná. V Bratislavské najdou také azylový dům s kapacitou třicet lůžek. Ten ale v chladném počasí hlásí téměř plno. „Lidé zde zůstávají i přes den. Cena je osmdesát korun za osobu. Bezdomovci tu však mohou zůstat pouze rok," dodal Šimon.

Velký zájem je také o přespání v Azylovém domě v ulici Cejl. „V současné době máme z šestatřiceti lůžek volné pouze dvě. Lidé mají k dispozici vybavenou kuchyň, jídlo si ale musí donést vlastní," řekla zástupkyně vedoucího Azylového domu Kateřina Vašíčková.

Pokud nemají bezdomovci peníze, mohou využít nočních krizových center. Na rozdíl od nocleháren nemají bezdomovci v centrech postele. Spát musí na zemi. „Vyspí se zde ale v teple a dostanou čaj," uvedl Šimon.

Večeři však nedostanou. Pořadatelé chtějí, aby si pokusili zajistit jídlo sami a krizové centrum zbytečně nezneužívali.

Další centrum provozuje Armáda spásy v ulici Mlýnská s kapacitou devětačtyřiceti míst. „V provozu jsme od začátku prosince do konce února. Pokud klesne teplota mimo toto období pod minus pět stupňů, centrum také otevřeme," sdělil ředitel Armády spásy Ivan Borek.

Bezdomovci, kteří nemají na pobyt v centrech peníze, vyhledávají úkryty, ve kterých se schovávají před zimou. Vybírají si veřejná místa jako nádraží a supermarkety. „Využívají třeba podchodů a míst, kde je topení. Strážníci jim předávají kontakty na sociální služby a azylová centra. Pokud se chovají protiprávně, mohou je i vykázat," vysvětlil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Problémy s bezdomovci řeší také lékaři, kteří je často ošetřují. „Někdy se dožadují hospitalizace, ke které není důvod. Jindy zase žádají jídlo a pití," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Petra Veselá.

Teploty pod bodem mrazu jsou pro lidi žijící venku nebezpečné. „V posledních dnech se zvýšil počet bezdomovců, kteří požadují ošetření. Nejčastěji mají zápal plic a jsou podchlazení. Mnohdy však volají sanitku kolemjdoucí, kteří nevědí, co bezdomovcům ležícím na ulici je," vysvětlila Veselá.

DAVID VONDRA
EVA BÁRTOVÁ