Vznikl jako sídlo vedení komunistické strany v Brně, nyní si do něj chodí lidé pro radu k lékařům. Co čeká takzvaný Bílý dům na brněnském Žerotínově náměstí v budoucnosti, je zatím ve hvězdách. Objekt, který vlastní město, je dlouhodobě na prodej a zájem projevilo několik investorů. Architektonicky cennou budovu navrženou architektem Miroslavem Spurným tak mohou změnit necitlivé stavební úpravy. Kvůli jejímu zachování brněnský architekt Martin Švec sepsal petici žádající, aby ministerstvo kultury prohlásilo Bílý dům památkou.

Petici mohou lidé podepisovat na internetu, nebo v kavárně Atlas sídlící přímo v Bílém domě. „Na internetu už je petice zveřejněná rok, zatím ji podepsalo asi osm a půl tisíce lidí z celé republiky. V kavárně je tištěná forma dostupná několik dní,“ poznamenal Švec.

Architekturou Bílého domu se zabývá přes rok. „Objekt je architektonicky cenný, odkazuje na světové tendence poválečné architektury. Navíc odlehčuje prostor velké křižovatky. Památková ochrana je jediný institut, který může zabránit zbourání budovy. Mám informaci, že se mnozí developeři vyslovili, že by ji rádi zbourali,“ vysvětlil autor petice.

Proces prohlášení jakéhokoliv budovy památkou však může trvat i roky, což připustili již dříve i zástupci ministerstva kultury, když nastal v Brně problém, kdy kvůli administrativní chybě v zápisu do seznamu památek ztratily tento statut v Brně stovky objektů. Švec věří, že petice by proces mohla uspíšit.

Ilustrační foto.
Výlohu mladík rozbil pěstí. Je podezřelý z trestného činu

Brněnský Bílý dům je majetkem města, které se ho snaží dlouhodobě prodat. Naposledy jednalo s Masarykovou univerzitou, ta ale nakonec od koupi ustoupila. „K Bílému domu přišlo několik nabídek. Máme například i zájemce, kteří nabízí směnu Bílého domu za pozemky u Univerzitního kampusu, které by do budoucna mohly sloužit jako velká parkoviště,“ zmínil náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl.

Budoucnost Bílého domu podle něj nejdříve projedná majetková komise magistrátu, následně brněnští radní a konečné slovo mají brněnští zastupitelé. „Pokud budova skončí v soukromých rukách, bude na majiteli, jak objekt využije. My se každopádně budeme snažit, aby byl zachovaný Sál Břetislava Bakaly,“ uvedl Kerndl. Poliklinika, která nyní v objektu je, v něm zůstane až do dokončení oprav budovy v Zahradníkově ulici.

Kromě iniciativy architekta Švece se zatím jiné instituce o zpamátnění Bílého domu nesnaží. „Bílým domem jsme se zabývali v projektu, který zkoumá architekturu ze šedesátých a sedmdesátých let. Stavba je podle nás velmi hodnotná, nicméně až do doby ukončení projektu nebudeme sami podávat pro žádnou ze zkoumaných staveb návrh na prohlášení za kulturní památku,“ uvedl vedoucí Metodického centra moderní architektury v Brně Petr Svoboda. Centrum spadá pod Národní památkový ústav.

Bílý dům vznikl v letech 1974 až 1976 jako administrativní budova Městského výboru Komunistické strany Československa. „Kvůli tomuto politicko-společenskému pozadí čelí často negativnímu hodnocení lidí, přestože se jedná o mimořádně kvalitní příklad architektury sedmdesátých let. Miroslav Spurný, žák funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse, s Františkem Jakubcem rafinovaně zkombinovali tvarovou čistotu kancelářské části s otevřenou terasou na střeše a použili řadu velmi kvalitních materiálů,“ píše se v Brněnském architektonickém manuálu.