„Na pondělním jednání koalice jsme se shodli na prodeji. Zda bude přímý, půjde o směnu nebo o výběrové řízení, jsme ještě nestanovili,“ uvedl Kerndl. O prodeji pak musí rozhodnout radní a zastupitelé.

Do čtrnácti dnů plánuje Kerndl jednání. „V úterý budu mít schůzku se zástupci Brna-středu, budeme se bavit o jejich postoji,“ sdělil.

Prodej budovy ze sedmdesátých let zdůvodňují představitelé Brna vysokými náklady na rekonstrukci. „Město eviduje dvě žádosti o koupi,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Proti prodeji je třeba brněnský architekt Martin Švec. Bojí se případných necitlivých stavebních úprav, proto chce, aby ministerstvo kultury vyhlásilo Bílý dům za kulturní památku. „Památková ochrana je jediný institut, který může zabránit zbourání. Mám informaci, že se tak vyslovili mnozí developeři,“ vysvětlil před časem architekt.

Bílý dům vznikl v letech 1974 až 1976 jako administrativní budova Městského výboru Komunistické strany Československa. „Kvůli tomuto politicko-společenskému pozadí čelí často negativnímu hodnocení lidí, přestože se jedná o mimořádně kvalitní příklad architektury sedmdesátých let. Miroslav Spurný, žák funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse, s Františkem Jakubcem rafinovaně zkombinovali tvarovou čistotu kancelářské části s otevřenou terasou na střeše a použili řadu velmi kvalitních materiálů,“ píše se v Brněnském architektonickém manuálu.