Ve společném prohlášení dokonce vyzývají voliče, aby v dalším volebním období už starosta Tišnova František Svoboda nebyl zvolený.

„Je v našich rukou zařídit, aby nám zastánci bioplynové stanice již v příštím volebním období ovzduší v Tišnově neotravovali,“ uvádí se v prohlášení. Starosta Svoboda je z atmosféry ve městě zaskočený. „Nedokážu to pochopit. Rada přišla jen s nápadem a hned takový odpor. Aniž by si lidi nechali něco vysvětlit, hned někteří z nich ostře útočí,“ svěřuje se starosta Tišnova.

Autor nápadu, vedoucí oddělení komunálních služeb z městského úřadu v Tišnově Václav Drhlík, se nervozitě lidí až tolik nediví. „Bioplynové stanice se zatím příliš neosvědčily. Investoři chtěly mnohdy ušetřit peníze a ani technologie nebyly zcela v pořádku. Jakmile se totiž při stavbě bioplynové stanice podcení jakýkoliv technický detail, ze stanice se šíří nesnesitelný zápach,“ vysvětlil vedoucí Drhlík. A právě zápachu se lidé nejvíc bojí.

Proti bioplynové stanici vystupuje i bývalý starosta Tišnova Petr Fruhwirt. „Jedná se o módní technologii, která však zatím není tak vyspělá, aby dokázala zaručit bezproblémový, bezzápachový i ekonomický provoz. Výstavbu stanice na okraji obce považuji za velmi neuvážený krok, který bude mít neblahý vliv na kvalitu životního prostředí. Tišnov leží v úzkém údolí, nikoliv v otevřené krajině,“ myslí si bývalý starosta Fruhwirt.

Další kritici vycházejí z vlastních zkušeností. „Větrat peřiny, pracovat na zahradě, nechat otevřené okno? Nic takového si ještě nedávno nemohly rodiny z Velkého Karlova dovolit. Ze stanice se šířil mrtvolný zápach,“ píší v petici, adresovanou do Tišnova, lidé z Velkého Karlova na Znojemsku.

„Zamořit Tišnovsko přece nikdo nechce. Problém s tříděným odpadem, ale musíme řešit a zřízení bioplynové stanice na kraji města je jedna z možností,“ oponoval starosta Svoboda. Proto také v úterý odjíždí tišnovští radní společně se starosty obcí Drásov a Hradčany do rakouského lázeňského města Amstetten, kde bioplynová stanice už rok bez problémů pracuje.

„Nechali jsme si poslat technologickou studii z rakouské společnosti Bauertech, která dodává projekty pro špičkové bioplynové stanice a také zpracovala návrh pro Amstetten,“ poznamenal vedoucí oddělení komunálních služeb Drhlík.

I když se zatím o bioplynové stanici na Tišnovsku zatím jen hovoří, měla by v budoucnu obstarat odpad i pro region Kuřimska. Jde o téměř o sedmdesát obcí. Pokud by projekt nakonec lidi schválili, radní v Tišnově předpokládají, že by bioplyn vytápěl největší panelové sídliště. Na příští středu ale svolali do kina Svratka veřejné setkání, kde se v diskusi obě strany k problému vyjádří.