Když komunističtí plánovači začali s výstavbou bohunického sídliště, mohlo si vlastní auto dovolit jen pár lidí. Nárůst dopravy tehdy nikdo neřešil, hlavně že tisíce pracujících získaly bydlení ve městě.

Lidé, kteří v bohunických panelácích nyní bydlí, nedostatek míst k zaparkování považují za největší nedostatek bohunického sídliště. „Samozřejmě že mi to vadí. Není dne, kdy bych nemusel jezdit kolem bloku dlouhé minuty a hledat, kde nechám auto. Často ho musím odstavit daleko od našeho vchodu a zbytek dojít pěšky. Lepší místo nenajdu, ani kdybych jezdil až do rána,“ prohlásil Karel Voprchal, který v Bohunicích bydlí už několik let.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že se při večerním kroužení kolem domů a hledání mezery mezi stojícími auty potká většina sousedů. Podobné zážitky totiž popisují o další oslovení lidé.

„Dělám to úplně stejně. Také mi trvá velmi dlouho, než zaparkuji. Ale už to beru sportovně. Vždy se pak bavíme, komu to trvalo nejkratší dobu. V dlouhodobé statistice, kterou si ale nevedeme, bych s přehledem prohrála,“ snažila se vidět věci pozitivně Anna Mráčková.

Vedení městské části o tíživé situaci ví. „V roce 2004 jsme si nechali udělat studii, které ukázala, že v Bohunicích chybí přes čtyři tisíce. Bojovat s tím jde jen těžko, protože kvůli špatnému členění na sídlištích chybí územní rezervy,“ řekl starosta městské části Bohunice Robert Kotzian.

Městská část se snaží bojovat s tímto problémem různě. „Podélná parkování měníme na kolmá. Z jednoho místa vzniknou dvě. Letos jsme tímto způsobem získali třicet nových míst,“ uvedl Kotzian. V porovnání s chybějícími čtyřmi tisícovkami je to velmi nepatrný úspěch.

Bohunicím by pomohla výstavba parkovacích domů. Ani to však není reálné. „Máme tu jen jednu lokalitu, kde se vznikem podobného objektu počítáme. V ulici Čeňka Růžičky vybuduje soukromý investor až sto krytých parkovacích stání. Zatím ale čekáme na vyjádření odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu. Územní plán s tím v tomto místě totiž nepočítá,“ dodal Kotzian.

Málo místa nevadí jen lidem z okolí, ale také brněnským hasičům. „Osobní auta a sanitky projedou, ale těžká technika, například žebříky nebo cisterny už ne. Hasiči kvůli tomu v minulosti museli k požárům pěšky. To samozřejmě ohrožuje rychlost a účinnost zásahu. Ale to je problém všech sídlišť,“ podotkl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.