Přestože se snaží, lýkožravému broukovi se neubrání. Kvůli suchu a nedostatku spodních vod jsou oslabené a umírají. Smrky napadá kůrovec na jižní Moravě už několik let. Lesníci počítají ztráty.

Letos do května vytěžili správci lesů 695 143 metrů krychlových dřeva kvůli kůrovci. „Vzhledem k pestřejší druhové skladbě nevznikají těžbou smrku na jihu Moravy tak rozsáhlé holé plochy jako na severní Moravě či na Vysočině. Přesto na Blanensku a Znojemsku smrk zcela vymizí,“ předpověděla mluvčí Lesy České republiky Eva Jouklová.

S broukem jsou problémy také v Senticích na Brněnsku. „Máme obecní lesy s rozlohou víc než šedesát hektarů a velké procento v nich tvoří smrkové porosty. Asi čtvrtinu plochy kůrovec napadl a doslova každý den poškozených stromů přibývá. Lesy nás obklopují, musíme s ním bojovat, i když je to jako boj s větrnými mlýny. Problém jsou také okolní smrčiny, které ho jsou plné, ale majitelé to neřeší,“ sdělila starostka obce Alena Kolářová.

ZBAVUJÍ SE LESŮ

Někteří vlastníci lesů se už svého majetku zbavují. „V nabídce se nyní objevuje víc lesů, zejména od soukromníků. Stát je nutí jednat, ale mají problém sehnat těžaře, kteří v lese zasáhnou,“ poukázal na vytíženost těžařských firem Jiří Loskot ze společnosti Bioreality. Firma se zaměřuje na zemědělské pozemky, lesy a rybníky.

Hmyz využívá oslabení stromů
• škůdce: kůrovec, celým názvem lýkožrout smrkový, brouk živící se lýkem smrku ztepilého
• napadené stromy: smrky starší 70 let
• příčina oslabení: sucho
• těžba dřeva po poškození stromů kůrovcem v kraji v roce 2018: 719 570 metrů krychlových dřeva, přes polovinu z celkového objemu

Analytik ze společnosti Cyrrus Petr Pelc doplnil, že náklady na těžbu převyšují možný výdělek. „Ztráty snad likvidační nebudou. Otázka ovšem je, jak dlouho situace potrvá,“ poznamenal.

Přestože některé lesy nechává brouk na pokoji, na kalamitě tratí podle šéfa Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáše Vrška všichni. „Cena dříví, zejména smrkového, jedlového a borového, spadla. Na trhu je ho mnoho, a to platí i pro zahraničí,“ uvedl.

Možné řešení je podle něj změna složení lesa. „Budeme testovat balkánské druhy, které jsou odolnější vůči suchu,“ doplnil Vrška.

Souhlasí s ním i děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Libor Jankovský. „Na smrk jsme si zvykli, v nízkých polohách se mu ale zkrátka nedaří. Musíme mít pestrou druhovou skladbu,“ míní.

Ani listnáče na jižní Moravě nejsou bez ohrožení. Na Znojemsku je už čtvrtý rok ničí housenka bekyně velkohlavé. Škůdce se živí především listy dubů a jehličím modřínů. Kromě stromů je nebezpečný i lidem a zvířatům. „Chlupy housenek se lámou a mohou způsobit záněty. Jde o živočicha ze Středomoří, takže jeho výskyt také souvisí se suchem,“ vysvětlil Emanuel Kula z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.