Fakultní nemocnice po březnovém kybernetickém útoku jede naplno, postupně obnovuje také utlumený provoz kvůli koronavirové situaci. Útok ji podle ředitele Jaroslava Štěrby způsobil škodu v desítkách milionů korun. Obnovit se jí nepodařilo některá administrativní a ekonomická data.

Ilustrační foto.
Trend nakažených od Velikonoc: pokračuje mírný nárůst. Přibylo dalších 9 lidí

Nakaženým zapojeným do projektu budou pravidelně volat lékaři, kteří budou pomocí jednoduchého dotazníku zjišťovat průběh a vývoj nemoci. „Hlavním cílem projektu je tedy pravidelné vzdálené zjišťování zdravotního stavu nakažených se zaměřením na plicní příznaky onemocnění s cílem zvýšení kvality života a redukci nemocnosti a úmrtnosti v důsledku onemocnění. Lékař pacientovi v případě zhoršení stavu zajistí ošetření v nemocnici. Dílčím cílem je popsat přirozený průběh nemoci," přiblížil předseda pracovní skupiny projektu a přednosta interní hematologické a onkologické kliniky nemocnice Jiří Mayer.

Zdravotníci chtějí za jeden až dva měsíce zapojit do projektu sto padesát až dvě stovky pozitivně testovaných Jihomoravanů. Informace, které jim nakažení při telefonických konzultacích sdělí, zaznamenají a budou je vyhodnocovat až do vyléčení. Veškerá data uloží do lokálních zabezpečených databází, z nich je budou odborníci pravidelně centrálně zpracovávat a vyhodnocovat.

Ilustrační foto
Bezdomovce bez roušky pokuta nerozhodila. V Brně jim otevřeli nová centra

Do projektu se lidé z jižní Moravy zapojí vždy pouze na základě osobního souhlasu. Zdravotníci budou pacienty nabírat už při odběru vzorku. Podmínkou je dobrovolný souhlas. „Denně kontaktujeme pacienty v domácím pobytu a ptáme se jich na sadu otázek souvisejících se zdravotním stavem, příznaky. Důležité jsou dotazy na potíže s dechem. Máme totiž vážné podezření, že koronavirus způsobuje zápal plic,“ nastínil Mayer.

Otec u porodu. Ilustrační snímek
Otcové znovu u porodu: od čtvrtka mohou být u narození dítěte také v Brně

Bohunická fakultní nemocnice postupně uvolňuje utlumený provoz, ke kterému přistoupila v důsledku koronavirové situace. Zařízení kvůli ní odložilo dlouhodobě plánované a neakutní zákroky a vyšetření. „Nyní jsme na padesáti procentech běžného provozu, cílem je dostat se na šedesát či pětašedesát procent do konce dubna. Velmi opatrně budeme reagovat na další vývoj," uvedl Štěrba.

Podle ředitele Štěrby musí nemocnice provozy přizpůsobit přítomnosti koronaviru, který bude pro nejbližší dobu novou realitou. „Se zvyšováním procenta nakažených budeme dál chránit pacienty, kteří jsou ještě negativní. Musíme podniknout organizační opatření, začít třeba v sedm ráno a skončit v devět večer, abychom v rozestupech ambulance a přístroje vydezinfikovali,“ řekl.

Do výzvy Coronavirus Dance Challenge se zapojili i jihomoravští záchranáři.
Dance Challenge: tančí i záchranáři. Jde jim to lépe než strážnicím a řidičkám?

Ve Fakultní nemocnici Brno dosud leželo pětatřicet pacientů s nákazou. V Dětské nemocnici měly tři děti pozitivní výsledky, žádné z nich ale lékaři nehospitalizovali. V zařízení postupně obnovují provoz. „Kromě dětí v akutním stavu jsme zahájili ambulantní vyšetření chronických pacientů a těch, kde další odklad není vhodný,“ sdělil náměstek pro Dětskou nemocnici Jan Blatný.

Vyšetření v ambulancích se postupně dostává do normálu také v porodnici Fakultní nemocnici Brno. Navyšují tam také množství operačních zákroků.

Následky sovětského bombardování Brna v dubnu 1945.
Sovětské bomby rozstřelily šalinu, Brno v troskách. Je to 75 let od náletů

Při březnovém kybernetickém útoku vznikla Fakultní nemocnici Brno škoda za desítky milionů korun. Přišla o některá administrativní a ekonomická data. Data pacientů nemocnice má, podařilo se ji obnovit historii emailové komunikace i archiv zobrazovacích metod. „Některé systémy nejsou tak uživatelsky přátelské a rychlé, protože jedou na omezený počet serverů, ale postupně je zapojujeme. Nemocnice je nicméně v plném rozsahu funkční," sdělil Štěrba.

Fakultní nemocnice přišla také o internetový objednávkový systém u dárců krve. „Nemáme nyní k dispozici jiný objednávací nástroj než telefon. Odeslali jsme objednávku na nový systém, který by mohl fungovat v horizontu deseti dnů," řekla primářka transfuzního oddělení nemocnice Hana Lejdarová.

Doplnila, že odběry krve klesly zpočátku zhruba na polovinu, nyní se dostaly asi na sedmdesát procent normální situace. Denně za normálního stavu nemocnice i s dalšími pracovišti provedla asi 180 odběrů, v Brně přibližně 120.