Je držitelem Nobelovy ceny za mír a je po něm pojmenovaná cena Andreje Sacharova za svobodu myšlení, která oceňuje osoby a organizace bojující za lidská práva a svobody. Výstava, která Brňany provede jeho životem je zdarma přístupná v bunkru 10-Z.

„Řekl bych, že život Andreje Sacharova je příběh tragického řeckého hrdiny, ale také příběh hrdiny svědomí,“ okomentoval začátek vernisáže senátor Marek Hilšer. Dle jeho slov dochází v jeho příběhu k proměně, kdy v géniovi, který pomáhal vytvořit zbraň, která je schopná zničit lidstvo, postupně dochází k proměně, která vychází z určitého hlasu svědomí.

Výstavu mohou lidé navštívit v bunkru 10-Z pod brněnským Špilberkem až do 19. srpna. Původně se na ni mohli chodit dívat Pražané do Valdštejnské zahrady senátu. „Myslím si, že je dobře, že je výstava v těchhle prostorách. Dýchá tu na návštěvníky čas a atmosféra tehdejší doby,“ sdělil ve svém přednesu náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva.

Situace v Rusku se mění ze dne na den

Organizátoři přemýšlejí, že by se výstava mohla stát putovní. Zatím je tento nápad dle jejich slov jen ve formě myšlenky. Myslí si ale, že by to přispělo k povědomí o této problematice. „Situace v Rusku se mění dramaticky, v podstatě ze dne na den a pro ty lidi je důležité vědět, že je někdo sleduje ze zahraničí. Tuto podporu vnímají a jsou za ni rádi,“ řekl organizátor a dokumentarista Štěpán Černoušek.

Výstava je přeložena z původní ruské výstavy, která vznikla kvůli letošnímu stoletému výročí Sacharova narození. V Rusku probíhala ještě jedna výstava s fotkami a citáty, kterou dokonce v některých místech Ruska zakázali vystavovat. „Je důležité neustále připomínat význam lidských práv, význam svobody slova a učit jejich hodnotě i nastupující generace, aby pochopily, že je to něco, za co stojí bojovat,“ dodal ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Českou přeloženou expozici zařídili organizátoři z české pobočky Mezinárodního Memorialu, která se věnuje studiu utlačování a násilí v sovětském a současném Rusku. Na závěr vernisáže se ujal mikrofonu dokumentarista a organizátor Jan Plachý. „Před čtyřiceti, padesáti lety se dostávalo zahraniční pomoci českým disidentům Lidem, kteří žili v totalitním státě, a mě napadlo, že by bylo dobré tuto zahraniční pomoc teď posunout více na východ,“ poznamenal předtím, než se lidé rozešli ke stojanům s životním příběhem disidenta Sacharova.

KAROLÍNA STÁRKOVÁ