V televizní soutěži, kde se účastníci svými pokrmy musí zavděčit porotě, skončila osmá. „Už předchozí rok jsem přemýšlela, že si otevřu bistro. Soutěž mě donutila vaření už neodkládat a věnovat se mu teď. Nejtěžší pro mě bylo čekání, než přijdu na řadu a porotci mi řeknou, jak jídlo chutná,“ popisuje žena.

Poprvé vařila asi v osmi letech. „S bratrem jsem si tak krátili čekání než přijde máma z práce. I když nám jídlo nachystala, měli jsme chuť na něco jiného. Tak jsme si udělali třeba kuře a brambory,“ vzpomíná Brňanka.

Studovala obor kuchař, poté se od gastronomie odklonila. Nemohla jsem najít uplatnění, protože jsem neměla praxi. Podobný problém řešila v minulosti i většina mých kolegů ze soutěže,“ podotýká Kokyová.

Nakonec se stala součástí kuchyně brněnské restaurace Valoria v Bohunické ulici. „Přišlo mi nereálné, aby mě vzali, ale plánovala jsem je oslovit. Ale byli rychlejší a ozvali se mi první. V kuchyni jsem od května. Pořád se toho bojím, ale ten stres si na druhou stranu užívám,“ připouští.

Většina restaurací podle ní i podle majitele Valorie při přijetí posuzuje předešlou praxi. „Zájemce o práci vždy odhalí, v jaké restauraci předtím pracoval. I když se jedná o zahraničí, jsou mezi podniky velké rozdíly. Pokud chce mít kuchař dobré reference, musí tomu něco obětovat,“ potvrzuje Tomáš Pakosta.

Kokyová míní, že by kuchař měl mít hlavně pevné nervy a být zodpovědný. „Raději nechám zákazníka chvíli čekat, než abych vydala jídlo, se kterým nejsem spokojená. Zatím se mi nestalo, že by mi někdo jídlo vrátil,“ uvedla kuchařka.

Vítá i nové zkušenosti, ke kterým se díky přípravě pokrmů dostane. „Připravovali jsme jídlo i pro účastníky Grand Prix v Brně. Nikdy by mě nenapadlo, že bych se tam podívala, natož někoho nakrmila,“ připouští pobaveně.

Nejraději má asijskou kuchyni. „Přijde mi, že chutě a kombinace v tomto duchu nejdou vyčerpat. Zároveň je ale docela těžká k naučení. Tvořím podle chutě a nálady toho dne. Jsou i týdny, kdy doma vůbec nevařím,“ líčí účastnice soutěže.

Inspirují ji fotky na Instagramu, „Kombinace pak sama dotvářím. Většinou doma a pokrmy pak dávám ochutnat manželovi nebo dětem,“ říká Kokyová.