Svoji představu, jak situaci vyřešit, poslalo na kraj vedení Židlochovic na Brněnsku. Tamní gymnázium je na seznamu slučovaných škol, které mají později zaniknout. Radnice proto nabídla, že přispěje na provoz školy. „Pronajmeme jí zadarmo sokolovnu, ve které žáci využívají tělocvičnu. Náklady nám pomohou zaplatit obce, ze kterých děti do gymnázia dojíždí,“ pospal svůj plán židlochovický starosta Vít Helma.

Podle něj nejsou okolní obce proti, musí to ještě ale schválit jejich zastupitelstva.
Nápad Židlochovických pochválil náměstek hejtmana Stanislav Juránek. Právě on má školství v kraji na starosti. „Zatímco některé připomínky byly jen vyjádřením nesouhlasu, vedení Židlochovic přišlo s velmi zajímavým řešením. Projednáme ho. Jak to ale nakonec dopadne, teď nemohu říct,“ sdělil Juránek. O osudu škol mají krajští zastupitelé začít rozhodovat 22. září.

Nejvíce připomínek, které mají úředníci na stole, se týká elektrotechnické průmyslovky v brněnské Kounicově ulici. Ta se má sloučit se Střední školou informačních technologií a sociální péče v Purkyňově ulici.

Proti tomuto plánu přišlo sedmdesát námitek. „Jsem ráda, že se ozvalo tolik lidí. Doufáme, že rozhodnutí zrušit školu s šedesátiletou tradicí a zvučným jménem proto kraj přehodnotí,“ uvedla zástupkyně ředitele průmyslovky Miroslava Odstrčilíková.

Juránek se k dalšímu vývoji situace staví opatrně. „Název se může objevit ve jméně nástupnické školy. Možná budeme pro školu jen hledat nové prostory. Zatím je vše v jednání,“ zdůraznil.

Plánované spojení

Další možná změna se týká plánovaného spojení obchodní akademie v Pionýrské ulici se střední odbornou školou v Jánské ulici. Ředitel obchodní akademie v Kotlářské ulici totiž kraji navrhl, že by se akademie z Pionýrské mohla přesunout do prostor v jejich škole.

Zrušení naopak stále hrozí textilní průmyslovce ve Francouzské ulici, která má zaniknout spojením s uměleckou průmyslovkou v Husově ulici. „Snažíme se získat podporu lidí, kteří o naší budoucnosti rozhodnou. Se školou zanikne i tradice textilnictví v Brně,“ zdůraznil její ředitel Radek Loub.
Krajští úředníci nyní projednají všechny připomínky, které od ředitelů i bývalých studentů ohrožených škol dostali. Ty podnětné zveřejní.

O tom, jak jednání zastupitelstva 22. září dopadne, je podle Juránka zatím předčasné mluvit. „Už teď je jasné, že se náš původní návrh drobně upraví. Změny ale nebudou velké,“ řekl. I přesto je možné, že se v návrhu sloučení objeví jméno nějaké další školy, o které se zatím neuvažovalo. Na rozhodnutí čekají kromě studentů a ředitelů také učitelé diskutovaných škol. Někteří z nich totiž přijdou o práci. „Dohodli jsme se s představiteli kraje na tom, že rovnoměrně propustí lidi z Brna i okresů. Požadujeme, aby to byli hlavně méně kvalifikovaní pracovníci a učitelé v důchodovém věku,“ řekl šéf jihomoravských školských odborů Leopold Králík.

SPORNÁ KONCEPCE
Krajský úřad plánuje sloučit 24 středních škol na celé jižní Moravě, což znamená zánik 12 z nich. Důvodem je úbytek žáků. Proti plánu přišlo na úřad 180 připomínek. Krajští zastupitelé koncepci slučování projednají 22. září.

Koncepci školství kraj má. Ale chová se jinak

Brno – Kolika žákům nabídne Jihomoravský kraj místo na svých osmiletých gymnáziích? Osmnácti stům jako nyní, tisícovce nebo jen pěti stovkám? Vzhledem k velkému zájmu o tyto školy je to jedna ze základních otázek, kterou si úředníci i politici položili při plánovaném rušení středních škol v kraji. Klíčové dokumenty však podle zjištění Brněnského deníku Rovnost nabízí hned několik odpovědí. Není tedy jasné, jaká budoucnost gymnázia čeká.

Podle aktuálních plánů se má na osmiletá gymnázia v kraji dostávat deset procent dětí z příslušného ročníku. „Nyní je v každém ročníku asi deset tisíc dětí, kterým bychom tím pádem měli nabídnout asi tisíc míst,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek, který má na starosti školství.

Na webových stránkách krajského úřadu visí dokument nazvaný Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Jsou v něm jiné údaje než ty, o kterých mluví Juránek. „Počet žáků přijímaných na šestiletá a osmiletá gymnázia se bude pohybovat kolem dvanácti procent žáků základních škol,“ konstatuje strategie z roku 2008.

Při deseti tisících dětí v ročníku rozdíl mezi těmito dvěma čísly znamená dvě stě míst, tedy asi sedm tříd po třiceti žácích. A právě těchto sedm tříd chce kraj na různých školách zrušit. O tom, které to budou, se jedná.

Nesplněný slib

Na to, že se podle platné koncepce nic takového dít nemá, upozorňují zastánci osmiletého gymnázia v Židlochovicích na Brněnsku. „Pan Juránek si zřejmě zapomněl zjistit, k čemu se ohledně osmiletých gymnázií zavázal v minulém volebním období. Dokument pochází z doby, kdy byl ještě hejtmanem,“ upozornil student ohroženého gymnázia Vojtěch Procházka.

Nekoncepčnost plánovaného rušení a jeho rozpor s koncepcí vadí i ředitelům některých dalších středních škol. K situaci se však nechtějí oficiálně vyjadřovat. Juránek je totiž již dříve upozornil, že od nich nečeká kritiku, ale spolupráci.

Juránek se hájí, že na platnou koncepci nikdo nezapomněl. „Byla jedním z podkladů, na základě kterých jsme o rušení škol a tříd rozhodovali. Ale od roku 2008 se situace změnila, takže koncepci zřejmě musíme přehodnotit,“ upozornil Juránek.

Jedna ze změn se podle něj bude týkat právě gymnázií, jejichž kapacitu chce ovlivňovat i stát. „Podíl žáků, kteří z pátých tříd odcházejí na osmiletá gymnázia, by se měl do roku 2015 snížit na pět až deset procent,“ potvrdil Jaromír Krejčí z ministerstva školství.

Další změny se zřejmě dotknou i učebních oborů, jejichž studenty chtěl kraj motivovat stipendii. „I když jsme na to vyčlenili peníze, nenašli jsme dostatek uchazečů o tyto obory, takže stanovenou položku nezvládneme ani vyčerpat. Lidé, kteří se chtějí učit na klempíře či instalatéra, totiž nejsou,“ povzdechl si Juránek.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZUZANA TAUŠOVÁ