Při přípravě na závod začal běhat i trénovat vytrvalost. Na pětiapůlkilometrové trase ho čekalo asi šestadvacet překážek. „Někdy se jednalo o přelezení stěny. Ale když jsem narazil na kladinu, což byla asi třetí nebo čtvrtá překážka, jenom jsem se zasmál, protože udržení rovnováhy není to, co člověk s protézou, zvládne,“ popisuje Procházka.

Za každou překážku, kterou závodník nezvládne, musí udělat třicet angličáků. Na konci jich měl Procházka asi 180. „Při stošedesátém jsem si říkal, jestli to stojí za to. V cíli jsem měl slzy v očích,“ zmiňuje.

Závod úspěšně dokončil i díky speciální běžecké protéze, kterou mu protetik sestavil. Běžné nedokážou hendikepovanému pomoci, aby celé klání zvládl. Na zaplacení pomůcky v hodnotě zhruba dvaaosmdesáti tisíc korun ale nesehnal dostatek peněz ani sponzora. Proto vyhlásil sbírku. „Nikdy mě nenapadlo, že se dokáže taková suma vybrat ani ne za čtyřiadvacet hodin. Koukal jsem, jak jsou lidé štědří,“ svěřuje se devětadvacetiletý datový analytik. Pomohla i pomoc od spolupracovníků z firmy Kiwi, kde pracuje.

Vylepšení protézy

Lidé mu mohou na webu donio.cz nadále přispívat. V pondělí bylo na účtu sbírky už 114 tisíc. Procházka plánuje peníze nad stanoveným limitem využít na další vylepšení protézy. „Teď noha drží v protéze přes silikonový návlek, který někdy klouže, a to mě limituje. Moc by mi pomohl podtlakový systém uchycení,“ doplňuje mladý muž.

Spartan Race si chce zkusit znovu a ještě vylepšit své dosavadní maximum, které je tři hodiny a padesát minut. „Při tréninku se chci více zaměřit na překážky a zlepšit čas. Ale i teď jsem za sebou nechal asi třicet procent lidí. Říkal jsem si, je to dobré, nejsem poslední," uvádí.

V běžném necovidovém životě Procházka tráví sportem pět až šest hodin týdně. „Teď jsou to tak čtyři hodiny. Ráno běhám okolo výstaviště," zmiňuje.

Vzpomíná i na své začátky s protézami. První byly dřevěné. „Často se lámaly. Párkrát se mi zlomila přímo na ulici. Když jsem byl v tu chvíli sám, pomohli mi i kolemjdoucí se dostat nějak domů. V takové momenty jsem si uvědomil, jak moc jsem zranitelný a odkázaný bohužel na pomoc ostatních," svěřuje se Procházka.