Důvodem je zejména zdražení velkoobchodních cen zemního plynu, který v Brně představuje hlavní zdroj pro výrobu tepelné energie. „Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny je současná energetická krize spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu. Ty vzrostly o více než pět set procent v porovnání s předchozím rokem,“ sdělil na páteční tiskové konferenci generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

V nové ceně tepla, jež začne platit od 1. listopadu, již teplárny zohlednily zastropování ceny plynu pro příští rok. To schválila vláda v uplynulých týdnech. „Navýšená cena tepla tak nekopíruje skutečný strmý růst ceny zemního plynu na burze. Kromě efektu zastropování je to možné také díky promyšlené strategii rozloženého nákupu zemního plynu v čase. Svoji roli sehrává i využití tepla ze spalovny odpadu SAKO Brno,“ doplnil Fajmon.

Teplárna. Ilustrační foto.
Jak vyletí cena tepla příští rok: Nevíme, zní z kotelen na Brněnsku

Brněnský ekonom Petr Pelc uvedl, že výraznější zdražení není vzhledem k současné energetické krizi překvapivé. „Šokem spíš je, že teplárny prosazovaly své dlouhodobé kontrakty, které měly zajistit stabilní cenu dodávek tepla. V kontrastu dřívějšího vystupování se tak jedná o relativní skok. Je ale lepší, když teplárny nyní cenu zvýší skokově, než aby za pár měsíců zdražovaly znovu“ podotkl Pelc.

Zároveň dodal, že další změny cen za energie závisí z dlouhodobějšího hlediska převážně na vývoji války na Ukrajině. „Většina ekonomů předpokládá, že konflikt skončí v příštím roce. Pak by bylo možné postupně navázat obchodní vztahy s Ruskem nehledě na uvalené sankce. Pokud by ale válka dále pokračovala, mohou se ceny dále šplhat nahoru,“ pokračoval Pelc.

Většina Brňanů, které Deník Rovnost oslovil, uvedla, že se zdražením ceny za teplo počítali. Shodně také zmínili, že v reakci na aktuální situaci podle nich ani Teplárny Brno nemohly postupovat jinak. „Každý, kdo nynější dění trochu sleduje a ví, co se kolem děje, musel s vyššími cenami počítat. Nikdo však nevěděl, o kolik to bude. Zhruba se to ale dalo odhadnout, když je teď třeba elektrická energie mnohonásobně dražší,“ sdělil například Petr Bozek z brněnských Bohunic.

Zdroj: Deník/Terezie Sekáčová

Finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura upozornil, že výsledným cenám za teplo pro nadcházející sezónu výrazně pomohl vládní cenový strop. „Pokud by nedošlo k zastropování, platili by lidé kolem dvou tisíc korun za gigajoule. V ostatních teplárnách, které zveřejňovaly nové ceny, se nyní ceníky pohybují od dvou do třech tisíc korun za gigajoule. Jedná se hlavně o Břeclav a dalších několik měst,“ vypíchnul v pátek Měchura.

V následujících letech plánují Teplárny Brno zmodernizovat provoz tak, aby k výrobě tepelné energie používaly co nejmenší množství zemního plynu. K tomu má pomoct spalování dřevní štěpky, výstavba třetího kotle na spalování odpadu v sesterské společnosti SAKO Brno, horkovod z jaderné elektrárny Dukovany a výstavba fotovoltaických elektráren. Do roku 2030 chtějí být teplárny závislé na zemním plynu z pouhých pěti procent.

Nový ceník za teplo v Brně:

* Původní cena tepla ze sekundárního připojení byla 784,30 korun s daní.
* Od listopadu se cena tepla ze sekundárního připojení změní na 1672 korun s daní.
* Slovy čísel představuje nový ceník zdražení o 888 korun na víc než dvojnásobek.