Po zavedení mlékomatů na jaře 2010 se poptávka po denně čerstvém nepasterizovaném mléku zvýšila. Ránu pro provozovatele však ještě týž rok znamenal výrok tehdejšího hlavního hygienika Michaela Víta. Ten upozornil na zvýšené nebezpečí průjmů, za které údajně mohlo právě neošetřené mléko z mlékomatů. „Zastrašil nám tím mnoho zákazníků. Předtím lidé průměrně kupovali 300 až 350 litrů denně. Pak klesla spotřeba někde téměř na polovinu," řekl Tomáš Kořínek, který má na starosti mlékomaty Tmléko.

Podle jeho slov může zákazníkovi mléko z mlékomatů zpočátku nedělat dobře. Z hygienického hlediska je ale v pořádku. „Pokud člověk není na mléko z mlékomatu zvyklý, může ho napoprvé prohnat. Organismus si musí zvyknout na přirozené bakterie. Proto doporučujeme mléko převařit. Většina lidí to ale stejně nedělá a jsou v pořádku," uvedl Kořínek.

Na dodržování hygienických norem dohlíží Státní veterinární správa nejméně dvakrát ročně. „Kontrolujeme například správnou teplotu mléka, nebo jestli je každý den opravdu čerstvé," vysvětlil postup Josef Velecký z jihomoravské pobočky.

Dodal, že za nedostatky může provozovatel či majitel mlékomatu dostat pokutu až tři sta tisíc.

Kromě firmy Tmléko v Brně provozuje mlékomaty také společnost Farmářské mléko. „Nastoupili jsme na trh až ve chvíli, když už největší zájem pomalu opadal. Přesto se nám podařilo udržet si všechny tři automaty až dodnes," uvedl majitel Petr Kachlík.

mlékomatypoprvé se v Brně objevily na jaře roku 2010
podle posledních údajů je v Brně a okolí šest mlékomatů: na Pálavském náměstí na Vinohradech, v ulici U Pošty ve Starém Lískovci, na Straré Osadě v Židenicích, v Purkyňově ulici v Králově Poli, v Oblé ulici v Novém Lískovci a na náměstí Svobody v Modřicích
v současné době je denní spotřeba mléka v jednom mlékomatu asi 160 litrů. V automatech je možné si koupit také instantní syřidla nebo jogurtové kultury

Obě firmy nyní zažívají renesanci mlékomatů. Kachlík dokonce uvažuje o tom, že zřídí další. „Jako jednu možnou lokalitu vidím například Líšeň. Tam zatím mlékomat není," vysvětlil.

Dnes se prodej v jednom mlékomatu denně pohybuje kolem 160 litrů. „Největší zájem je v pátek a o víkendu, nejnižší v pondělí," dodal Kachlík.

Na některých místech v Brně přesto mlékomaty nevydržely. Zmizely třeba z Bystrce, Lesné nebo Nákupního centra Královo Pole.

Mléko od farmářů si hodně oblíbily hlavně matky s dětmi. Podle Kachlíka tvoří až třicet procent zákazníků. Cena jednoho litru mléka se v Brně pohybuje mezi šestnácti a dvaceti korunami.

Výhodou mléka z mlékomatů je nejen jeho čerstvost. „Hlavně v něm zůstávají zachované zdravé látky, které se pasterizací zničí. Sice nevydrží tak dlouho, jako krabicové trvanlivé mléko, ale ani to není nevýhoda. Je možné z mléka vyrobit třeba jogurt nebo česrtvý sýr," zdůraznil Kachlík.

Poradil přitom do mléka přidat syřidlo nebo jogurtovou kulturu. Ty si mohou zákazníci koupit přímo v některých mlékomatech.

Jedním z těch, kteří si farmářské mléko pravidelně kupují, je Pavel Kříž. „Pijeme ho celá rodina včetně zvířat. Jiné už bychom nechtěli. Navíc se vyplatí i cenově," libuje si Kříž.

HANA FLORIANOVÁ

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ