Složité se to zdá Brňanovi Ivo Adamovi, který bydlí na sídlišti v Novém Lískovci. „Přijde mi nepraktické shromažďovat zbytky od jídla v kuchyni, protože to začne rychle zapáchat a chodit každý den s odpadem by mě nebavilo,“ vysvětlil Brňan.

To, že jsou hnědé nádoby ve městě novinkou potvrdil i Jiří Bukovjan, který bydlí v Bohunicích. „Rád bych ho třídil, ale nevšiml jsem si, že tu na to máme popelnici,“ dodal mladý muž.

Bohunickému starostovi Antonínu Crhovi se nelíbí, že lidé to těchto popelnic umísťují nesprávné věci. „Viděl jsem tam igelitové sáčky, papíry nebo noviny a tyto odpadky tam prostě nepatří. Přidělává to práci zpracovateli, který to musí ručně vytahovat a pak ta recyklace nefunguje, tak jak by měla,“ posteskl si. Jinak je to podle něj dobrá myšlenka. Zvažuje, že ke stávajícím sedmi hnědým nádobám přidá ještě jednu do bohunické Rolnické ulice.

V brněnských Tuřanech v těchto popelnicích podle slov tamního místostarosty Miroslava Dorazila objevili i keramické hrníčky nebo nakládací hrnec na zelí. „Vzhledem k charakteru naší městské části, kde jsou převážně rodinné domy se zahradami, bývají nádoby na bioodpad většinou prázdné. Další zatím přidávat nebudeme.“ informoval.

Třídění se osvědčilo například v Novém Lískovci či Brně-střed a tak jejich vedení žádá o větší množství. „Aktuálně máme u nás rozmístěno devětačtyřicet veřejných kontejnerů a chtěli bychom je navýšit zhruba o deset kusů,“ řekla tisková mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová.

Projekt tohoto systematického sběru je stále ve fází zkoumání včetně vytíženosti jednotlivých lokalit. „Podle zájmu vedení jednotlivých městských částí měníme místa a počet popelnic. Cílem je ulehčit těm černým a z těch hnědých vytvořit kvalitní kompost pro zkvalitnění městských záhonů a podobně,“ sdělil mluvčí společnosti SAKO Michal Kačírek. Podle něj se k tomuto účelu dá použít pětadevadesát procent sesbíraného bioodpadu.

Vývoz všech hnědých nádob umístěných na veřejných místech vyšel v letošním červenci na téměř dvě stě padesát tisíc korun. Od spuštění tohoto projektu se podařilo do brněnské Centrální kompostárny svézt téměř čtyři sta padesát tun bioodpadu.