K výzkumu vědců z brněnské univerzity slouží stanice Johana Gregora Mendla, budovaná po čtyři roky. Její postavení stálo zhruba šedesát miliónů korun, do vědeckého týmu na stanici patří biologové, klimatologové, botanici a geologové.

V extrémních podmínkách jižního pólu na antarktickém ostrově Jamese Rosse budou již druhým rokem Brňané zkoumat, jak se organismy přizpůsobují změněným klimatickým podmínkám zapříčiněné globálním oteplováním. „Jde hlavně o jednoduché porosty jako mechy či lišejníky. Je to první krok k tomu, abychom zjistili, jestli se antarktické ekosystémy stabilizovaly nebo se situace bude dál zhoršovat,“ upřesňuje člen expedice Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Existence ozónové díry nad Antarktidou je vědecky ověřeným faktem. Chlad, prudké vysušování, odvodňování, radiace – to jsou vlivy, jejichž dopad má tato zhruba dvojměsíční expedice od začátku příštího roku zkoumat.

Výzkum platí vědecké granty, částečně podporované i ministerstvem školství. Náklady za provoz stanice, včetně dopravy polárníků, však součástí grantů nejsou. „O placení fungování stanice jednáme s ministerstvem školství,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Život v antarktické tundře a polárních pustinách vyžaduje vysoké nasazení i dobrý fyzický fond. Hlavně se ale vědci musejí vzdát mnoha vymožeností civilizace. „Žijete sami na prázdném území o ploše dvou set kilometrů čtverečních,“ přibližuje geograf a klimatolog Pavel Prošek. Naopak na severu, na Špicberkách, kam se česká expedice chystá v druhé polovině roku, podle něj není žádný problém třeba zaskočit si do kavárny.

Fotografie „panenských“ polárních území s povalujícími tuleni, průzračnými ledovci a nebesky modrou oblohou navozují představu zapomenutého ráje. „Krásných slunečných dnů bez větru a vánic je však málo. To pak všichni fotí,“ směje se Prošek.

Teploty sice mohou dosáhnout i patnácti stupňů, průměr se ale pohybuje kolem nuly. Nepříjemná vlhkost při jisté síle větru však dokáže vykouzlit opravdovou polární zimu i v létě.

Polárníky asi nejvíce nejvíce trápí nedostatečná komunikace s domovem. Díky výpomoci pražské elektrotechniky tento rok už budou mít k dispozici satelitní přenos, která jim umožní tento handicap částečně vyřešit.