Podle ní při výběru kavárníka radnice zohlední i jaké nápoje a jídlo bude v plánovaném menu podniku. „Upřednostníme podnik, který bude podporovat zdravé stravovací návyky Brňanů," potvrdila radní.

O půl roku později

Bývalý starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka přitom již loni na jaře sliboval, že Brňané si nový park užijí již na konci roku 2014. „Bohužel jsme podle plánů z roku 2009 počítali s rozsáhlejší rekonstrukcí a opravy nabraly zpoždění kvůli přepracování projektu na levnější variantu," uvedl Šťástka.

Původně totiž chtěla městská část zaplatit za opravu parku pětadvacet milionů korun. Dražší varianta počítala například s trasami pro in-line bruslaře. Na to ale nebylo dostatek peněz. „Nakonec opravy nepřevýšily osm milionů korun," tvrdí Flamiková.

Rekonstrukce se ujal architekt Zdenek Sendler z brněnského Ateliéru zahradnické a krajinářské architektury Sendler. Bahnité stezky, na které si lidé před rekonstrukcí stěžovali, nahradily zpevněné chodníky. „Byl to jeden z našich hlavních záměrů. Navrhli jsme nový logický systém cest. Vedou jinudy než dříve," vysvětlil.

Cesta přes park se ale lidem neprodlouží. „Dříve se dalo bez problému projít jen za slunného počasí, jakmile bylo mokro, člověk si musel dávat pozor, kam šlape, aby neuklouzl. Teď je to rychlejší," vzpomněla si Brňanka Barbora Plevová na dříve neudržované stezky.

V sousedství parku sídlí Poliklinika Zahradníkova. „Díky opravám budou cesty zpevněné, což je určitě přínosné. I když jsou naši pacienti vždy rádi, když od doktora můžou rychle utíkat pryč, my nový park oceňujeme," poznamenala ředitelka zdravotnického střediska Kamila Krausová.

Park na takzvaném akademickém náměstí získal jméno po norském spisovateli a nositeli Nobelovy ceny až v devadesátých letech. Do té doby byl známý také jako park Na Krásné vyhlídce. „Někteří Brňané tak dodnes parku říkají, i když původní výhled na okolí města už dávno zmizel kvůli rostoucí zástavbě," řekla brněnská historička Milena Flodrová. Za první světové války vojáci Björnsonův sad využívali jako cvičiště, po válce se cvičiště přeměnilo na zahrádkářskou kolonii, Park vznikl až na počátku padesátých let minulého století.

Relax v trávě

První stavbou, která bývalý sad zastínila, byla budova dnešní stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Tamní studenti hledají v parku útočiště dodnes. „I když zatím nejsou kolem stezek rozmístěné žádné lavičky, je příjemné si na chvíli teď na jaře odpočinou v trávě. Dřív byl park zanedbaný a zarostlý," myslí si student fakulty Jiří Müllner.

Právě lavičky měly být podle původních plánů nachystány už na podzim loňského roku. „To ale nebylo možné. Územní řízení bylo v létě a zhotovitele jsme vybrali na konci prázdnin. To uspíšit nelze," vysvětlil Zbyněk Hrnčíř z odboru životního prostředí Brna-střed.

Práci mnohdy nekomplikují jen zdlouhavé úřednické postupy. „Projektovat park ve městech v dnešní době není vůbec snadné. Práci rovněž velmi ovlivňují podzemní inženýrské sítě nebo postupující urbanizace, kdy různým způsobem zastavěné plochy zabírají více místa, než dříve," vysvětlil proděkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Jiří Martinek.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ