I takový je osud některých kin, která v Brně vznikla v minulém století. Za jejich rušením stojí zejména nově vzniklá multikina, ale také rozvoj internetu. V současnosti pravidelně promítají pouze tři jednosálová kina.

Ta zrušená nyní buď chátrají, nebo slouží ke zcela jiným účelům, než k promítáním filmů. „Jedním z nejhorších příkladů je zchátralá budova bývalého kina Jalta i celé pasáže. Nerozumím tomu, že město dopustilo, aby se o architektonicky vzácnou budovu nikdo nepostaral,“ upozornila brněnská historička Milena Flodrová. Jaltu získalo Brno před šesti lety a nyní se ji snaží prodat. „Stav nemovitosti je bohužel velmi špatný. Pochybuji, že se najde investor, který v ní bude provozovat ryze kulturní zařízení,“ myslí si náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Brno v současnosti o prodeji Jalty jedná. „Oslovil nás silný bankovní dům, ale bohužel je to zdlouhavé. Pomalu začínáme uvažovat, že Jaltu nabídneme i jinému zájemci,“ dodal Pospíšil.

Zvláštní osud potkal i další brněnská kina. V bývalém kině Jadran v Králově Poli je nyní tržnice, v líšeňském kině Svět našli zázemí tamní fotbalisté. „Po roce 2003, kdy pro nezájem diváků přestalo kino promítat, jsme si jej pronajali. Nyní nám slouží jako tréninková hala. Máme tam i tělocvičnu nebo šatny,“ sdělil předseda klubu SK Líšeň Karel Hladiš. Jedním z mála kin, jehož prostory i po ukončení promítání slouží kulturním účelům, je Alfa v Poštovské ulici. Nyní v něm působí brněnské HaDivadlo.

Historičku Flodrovou neutěšený stav kin trápí. „Pro město je to velká škoda. Brno bývalo baštou milovníků kinematografie. Biografy vznikaly v překrásných a cenných sálech. Ale s příchodem multikin začal zájem o staré promítací sály mezi lidmi upadat,“ podotkla historička.

Připomněla také, že první film mohli Brňané zhlédnout už půl roku po slavné filmové premiéře bratří Lumiérových. „Bylo to v srpnu 1896. Rakušan Albert Schiller promítal osm krátkých němých filmů, kterým se tehdy říkalo pohyblivé obrázky,“ dodala Flodrová.

Která kina v Brně zanikla

Brněnská kina, která ve městě zanikla před takzvanou sametovou revolucí:

- Grand kino Moravia (1912 - 1921)

- Kino Čas, dříve Aktualita (1947 - 1981)

- Kino Dukla (1929 - 1951)

- Kino Edison (1908 - 1945)

- Kino Excelsior (1919 - 1946)

- Kino Radost, dříveRadio (1926 - 1989)

- Kino Sport (1921 - 1970)

- Kino Orania (1910 - 1945)

- Kino Dělnický dům (1912 - 1913)

- Kino Ideál (1917 - 1921)

- Kino Jas (1929 - 1970)

- Kino Květen (1911 - 1949)

- Kino Lípa, dříve Lido Bio (1911 - 1973)

- Kino Mír

- Kino Sibiř (na dnešní Dukelské ulici)

- Kino Slavia

- Kino Svoboda (1911 - 1962)

- Kino Úderka (1907 - 1989)

- Kino Universum (1918 - 1950)

- Kino Vlast

- Lidové kino (1912 - 1923)

Brněnská kina zaniklá v devadesátých letech:

- Jadran

- Jalta

- Kinokavárna Boby

- Kinokavárna Rio

- Premiéra Club

- Slavia

- Světozor

Brněnská kina zaniklá po roce 2000:

- Alfa (ukončila činnost 2003)

- Beseda (1919 - 2003)

- Kapitol (1922 - 2003)

- Morava (ukončila činnost 2004)

- Svratka (ukončila činnost 2006)

- Svět (ukončil činnost 2003)

- Scala (ukončí činnost na začátku příštího roku)

Zdroj: www.wikipedia.cz