Mezi několika brněnskými obyvateli, kteří se na úterním zasedání zastupitelstva ohradili proti výstavbě lanovky, byl například David Kroupa. „Nejvíc ze všeho mi vadí narušení životního prostředí a nebezpečí pro všechny druhy zvířat, které tam žijí. Zároveň jde o zbytečnou věc, plýtvání penězi daňových poplatníků. Z dopravního pohledu není žádná lanovka potřeba, máme městskou hromadnou dopravu," vyjádřil se.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková vzhledem k množství vznesených dotazů odkázala na písemné odpovědi. Podle ní je ale správně, že projekt ve městě vyvolává diskuzi. „Lanovka by měla být součástí městské hromadné dopravy. Máme za to, že by lokalitě pomohla, byť vnímám vaše výtky. Pokud bude vybudována, může být do jisté míry i atrakcí, protože lanovek ve městech moc nebývá," řekla Vaňková.

Znehodnocení lokality lanovkou podle primátorky nehrozí. „Většina z nás lanovky využívá v přírodních oblastech a nemyslím si, že by dané oblasti byly lanovkami narušeny," uvedla Vaňková.

S lanovkou nesouhlasí také někteří zástupci brněnské opozice. „Od samotného začátku jsme proti tomuto projektu," upozornila například Jana Drápalová.

Opoziční zastupitel Matěj Hollan zase upozornil na to, že lanovka je nekonkurenceschopná klasické hromadné dopravě, zejména, pokud připočítá přestupy, které jsou u lanovky komplikované. „Jako bývalý náměstek pro dopravu jsem s výstavbou nesouhlasil, opakovaně jsme dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím vraceli zmanipulované studie, které nám k tomu předkládali," podotknul Hollan.

Technickou studii pro brněnský dopravní podnik, který má přípravu projektu lanovky na starosti, vypracovala brněnská architektonická a projekční společnost PK Ossendorf. Studie určila trasu a zastávky lanovky a na jejím základě stavbu vyprojektovala společnost AiD team developera Jaromíra Černého. Ten je současně vlastníkem pozemku, na kterém má být jedna ze zastávek lanovky.

„Developer Černý je sponzorem strany ANO. Je nepochybné, že mu jdou na ruku. U lanovky je to malá domů. Společnost PK Ossendorf je dobře známá tím, že plní to, co jim kdo zadá. To, že trasu dali na Černého pozemek, byl od začátku záměr," vyjádřil se Hollan.

Zástupce společnosti PK Ossendorf Vlastislav Novák popřel, že by se v době zpracování studie věnovali majetkovým poměrům v oblasti. „Lanovka má dopravní specifika, se kterými je třeba pracovat. Daný pozemek je pro zastávku jediný možný, který mohl být z hlediska technického i průzkumu terénu vytipován. Bylo sledováno jen architektské řešení," tvrdil.

Ani brněnský radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl si podle svých slov nemyslí, že by projekt mohl být vedený účelově. „Společnost PK Ossendorf byla vytendrovaná, jde o známou a technicky bonitní společnost. Navrhla čtyři varianty řešení a ve všech byla mezizastávka stejná. To místo, kde musí vyjet lanovka nahoru, není kam jinam dát," popsal.

Lanovka do kampusu

- propojí Lipovou ulici v Pisárkách s bohunickým kampusem
- má začínat ve stanici Pisárky-Lipová u tramvajové smyčky, pokračovat přes mezistanice Riviéra a Kampus a skončit ve stanici Kampus-terminál
- má být 1700 metrů dlouhá
- bude mít kapacitu až 2 000 lidí v jednom směru za hodinu
- cestující se díky ní přepraví do kampusu pohodlně a zcela mimo silnici
- cestou překoná převýšení 71 metrů
- v provozu má být denně mezi 6. a 22. hodinou
- od výstaviště do kampusu má trvat cesta 5 minut
- předpokládané náklady jsou asi 950 milionů korun

Lanovka je podle Kratochvíla apoliticky prosazována od roku 2014. „Když s tím přišel tehdejší primátor Onderka, tak jsem se smál, co je to za blbost. Ale to nebyla multifunkční hala, tramvajová smyčka na Kampusu a územní rozhodnutí na parkování pro šest set aut u Kampusu. Dnes to vnímám jako dopravně zajímavou věc a zároveň částečně jako zajímavou atrakci," svěřil se radní.

Dodal, že nyní musí pracovníci brněnské radnice vypracovat ekonomickou analýzu projektu. „Stanovíme nejpesimističtější a optimistický scénář. Z toho vznikne pravděpodobná výtěžnost přepravy a budeme se bavit o tom, jestli lanovka bude součástí hromadné dopravy, nebo bude zpoplatněná zvlášť a případně pro koho. Z toho získáme možné výnosy a přínos pro město. Musíme zjistit také energetickou náročnost provozu a předpokládanou obsazenost linky," vyjmenoval Kratochvíl.

Bez ekonomické výhodnosti lanovka podle Kratochvíla nebude. „Ať už to budou dotace, spoluúčast soukromého investora nebo velká efektivita provozu. Budeme hledat jakékoliv zdroje financování, jak dotační, tak soukromého charakteru," dodal radní.

Na začátku letošního roku ornitologové upozornili, že oblast plánované výstavby lanovky je v zimě domovem pro patnáct tisíc jedinců havranů a kavek. Podle náměstka primátorky pro oblast životního prostředí, vodního a lesního hospodářství a zemědělství Filipa Chvátala má tato informace vliv na celý projekt. „Měli jsme setkání s ornitology a je zásadní, že v biologickém hodnocení nebylo zmíněno, že je tam významné hnízdiště. Je to nová informace a je potřeba to z hlediska životního prostředí posoudit," upozornil náměstek.

Pokračování v plánech výstavby lanovky donedávna blokovalo odvolání Masarykovy univerzity a a sdružení vlastníků domu na hraně svahu proti stavebnímu povolení. Ministerstvo dopravy nicméně stavební povolení potvrdilo.

Ostatní články na toto téma:

2014 - Tehdejší primátor Onderka slíbil vybudování lanovky 
2016 - Onderkův sen o lanovce oživilo i následující vedení brněnské radnice
2022 - Lanovka získala stavební povolení 
2022 - Masarykova univerzita a několik místních se proti stavebnímu povolení odvolali 
2023 - Ministerstvo dopravy stále řeší odvolání univerzity a sdružení vlastníků domu na hraně svahu 
2024 - Ornitologové upozornili, že oblast plánované výstavby lanovky je v zimě domovem pro 15 tisíc jedinců havranů a kavek 
2024 - Zástupci brněnského dopravního podniku, který má přípravu projektu lanovky na starosti, se brání tím, že stavba prošla posouzením krajských úředníků z odboru životního prostředí 
2024 - Ornitologové začali sbírat podpisy do petice proti vzniku lanovky