Vyklizené kanceláře, dráty trčící ze stěn, kusy podivných přístrojů, které měly soužit na výrobu hvězdářských dalekohledů. Tak vypadá Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka na Kraví hoře. Po dvou měsících tam vrcholí balení a stěhování. Za pár dní si totiž budovu převezme stavební firma, která má deset měsíců na její kompletní rekonstrukci.

V Malém planetáriu končí demontáž řady sedadel, která se před vynesením z místnosti musí rozřezat. „V celku bychom je odsud nedostali,“ vysvětluje Zuzana Kuljovská, která části kovové konstrukce před rozřezáním čísluje.

Velké planetárium se zase proměnilo ve skladiště, ve kterém sedadla pro diváky obsadily odložené počítače, monitory či hasicí přístroje. Mezi sedačkami stojí skleněné vitríny, u dveří umělé květiny zabalené ve fólii. „Velkého planetária se stavební práce nedotknou, takže jsme ho využili jako sklad pro cennější věci,“ vysvětluje ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Při dvouměsíčním balení a stěhování se dvacítce zaměstnanců i brigádníků podařilo najít nečekané poklady, ale i spoustu nepotřebných krámů, které ve skladech a archivech přečkaly desítky let.

Do sběru tak putovaly například odpovědi návštěvníků hvězdárny na nejrůznější soutěže vyhlášené před čtyřiceti lety či knihy o marxismu­leninismu, kterými hvězdárnu vybavil minulý režim. „Čekal jsem, že toho bude hodně, ale i tak mě překvapilo, kolik nám toho nakonec prošlo rukama,“ hodnotí práce Jaroslav Lunek, který velkou proměnu hvězdárny dokumentuje svým fotoaparátem.

Součástky do sběru

Ve skladech se našly také zbytky nejrůznějších přístrojů i vojenské techniky, které měly kdysi sloužit na výrobu a vylepšování dalekohledů. „Ještě před dvaceti lety totiž nebylo možné dalekohledy běžně koupit a musely se sestavovat přímo tady. Speciální oddělení proto schraňovalo všechno, co by se jim někdy mohlo hodit na součástky,“ vysvětluje Dušek. Kdysi cenný poklad však nyní také skončil ve sběrně, astronomové už ho totiž nemají jak využít.

Pečlivé uskladnění naopak čeká doklady, které jsou starší než hvězdárna. V nepopsané krabici ležely dokumenty z roku 1947, kdy se astronomové na stavbu brněnské hvězdárny chystali. „V nejbližší době je převedu do elektronické podoby, abychom je zachovali pro historiky a další zájemce,“ slibuje Lunek.

Lidé, kteří na stěhování hvězdárny už druhý měsíc pracují, se ale i navzdory zajímavým nálezům těší na konec vyklízení. A s nadsázkou dávají za pravdu přísloví, že je lepší vyhořet než se stěhovat. „Však už jsme tady mnohokrát při té práci chtěli škrtnout sirkou,“ směje se Kuljovská.

Ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek říká:

Propustili jsme polovinu lidí

Brno
– Na brněnské hvězdárně, která je pro návštěvníky uzavřená od konce června, právě končí velké stěhování. „Za týden odsud zmizí i poslední dva dalekohledy a pak už se začne stavět, aby se všechny naplánované úpravy stihly za předpokládaných deset měsíců,“ říká ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Hvězdárna už je skoro celá vyklizená. Co ještě zbývá dodělat?
Na konec jsme si nechali stěhování objemnějších věcí, tedy dvou velkých dalekohledů. Jeden rozmontujeme a schováme do skladu, druhý poputuje do hvězdárny ve Vyškově, která si ho od nás půjčila.

Kolik času na to ještě máte?
Stavební firma má areál převzít v pondělí. Přesto ještě budeme pár dní pokračovat se stěhováním. Stavební práce zřejmě začnou v září.

Co čeká zaměstnance hvězdárny v době, kdy se bude areál na Kraví hoře modernizovat?

Téměř polovinu z nich jsme bohužel museli propustit, protože pro ně po dobu rekonstrukce nebude práce. Navíc musíme šetřit, na čas přijdeme o příjmy ze vstupenek. Zbylých jedenáct lidí se přestěhovalo do Domu pánů z Kunštátu, kde budeme pracovat především na programu, který hvězdárna nabídne po otevření.

Chystáte nějaký program i na dobu, kdy bude hvězdárna zavřená?
Samozřejmě ano. Zázemí pro odborné přednášky nám jednou měsíčně poskytne Knihovna Jiřího Mahena, pořady pro školy zase chystáme v Moravském zemském muzeu. Brňané nepřijdou ani o pozorování oblohy, která budou příležitostně na Špilberku.