První akce nazvaná Výstava soudobé kultury oslavovala desetileté výročí vzniku samostatného Československa, a přestože mnohé pavilony ještě při otevření nebyly hotové, akce se stala senzací. „Jednalo se o úžasné vzepětí mladého národa po válce. V Evropě to byl naprosto unikátní počin," popsal architekt Zdeněk Müller akci, nad kterou tehdy převzal záštitu prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Areál z třicátých let byl první svého druhu v Československu. Podle architekta Ivana Rullera je nejvýraznější památkou výstaviště rozsáhlý a prosvětlený pavilon A. „Unikátní železobetonová konstrukce nemá ani v zahraničí obdoby," komentoval Ruller, který oceňuje i stylově spřízněný Pavilon města Brna a Pavilon země Moravy. „Obě budovy jsou zachované a a charakteristické vnějším obkladem z režného zdiva. Proto jsou červené," uvedl architekt.

Těžké období výstaviště zažilo za hospodářské krize ve třicátých letech, kdy se společnost zadlužila a hrozil jí konkurz. Hned vzápětí začala druhá světová válka, při které se na výstavišti usídlil německý wehrmacht. „Vojenská výroba a sklady v areálu výstaviště se stávaly častým cílem spojeneckých náletů a svou úlohu v destrukci sehrál i boj o město v závěrečném období války, který se odehrával i v pisáreckém údolí. Mnohé pavilony vyhořely, z některých zbyly jen trosky," uvedl mluvčí výstaviště Jiří Palupa.

Opětovný vzestup výstaviště zahájil Mezinárodní strojírenský veletrh v roce 1959. Pro firmy bylo otázkou prestiže, mít na tomto veletrhu dostatečně reprezentativní stánek. Návštěvnost opět sahala po dvouapůlmilionové hranici.

Výstaviště se postupně modernizovalo a hledalo svou cestu v novém tisíciletí. Pětaosmdesátileté výročí ho ale nezastihlo v nejsilnější formě. „Dá se říct, že zlaté časy skončily v roce 2008 s příchodem ekonomické krize. V roce 2009 ubylo návštěvníků o dvanáct procent a tržby klesly o hrozivých dvaačtyřicet procent. Z dat roku 2011 je jasně patrné, že firmě se ještě nepodařilo dostat na předkrizovou úroveň," podotkl analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.

Kompletní historii pavlionů a další podrobnosti o výstavišti najdete ve čtvrtečním vydání Deníku Rovnost