Z projektu napsaného na papírech v několika krabicích se za deset let stal jedním z nejvýznamnějších výzkumných center v České republice.

A do dalších deseti let má brněnský Ceitec ambice vyšplhat se na evropskou špičku. „Ušli jsme obrovský kus cesty. Nově máme strategický plán na roky další. Věřím, že se našimi objevy proslavíme po celém světě,“ uvedla mluvčí Ceitecu Ester Jarour.

Redakce deníku vám nyní přináší shrnutí nejzásadnějších a nejzajímavějších výzkumů, které se na brněnské vědecké půdě odehráli, nebo odehrávají.

Stroje v lidském těle

Jsou menší než lidská buňka, přesto v nich vědci vidí budoucnost řešení řady problémů, které lidstvo zužují. Nanoboty, kteří v budoucnu pomohou v boji s rakovinou, zvládnou operaci očí, čistit vody, nebo těžit přírodní bohatství, v Ceitecu vyvíjí skupina kolem Martina Pummery. A jeho mikroskopičtí roboti si vysloužili už mezinárodní uznání. „Pomocí nanorobotů umíme například extrahovat lithium nebo uran. Což značně napomáhá životnímu prostředí, protože po běžné těžbě uranu zůstane spoušť, která se uklízí dlouhé roky. Nanoroboti jsou mnohem šetrnější,“ řekl vědec.

Dědičná traumata

Biblické moudro, že každý si nese svůj kříž, nemusí být tak docela pravdivé. Alespoň to vyplývá z prvních výsledků výzkumu Ivana Rektora z Centra neurověd Ceitecu. Rektor se svými kolegy hledal odpověď na otázku, nakolik se traumata přeživších holokaustu mohou projevit na jejich potomcích. „S určitostí víme, že enormní stres zanechává změny ve strukturách mozku i pětasedmdesát let po jeho prožití. Výsledky psychologických testů pak naznačují, že trauma se přenáší i na další dvě generace. Stále však nemůžeme s jistotou říci, zda je přenos podmíněný, psychologicky, sociálně nebo geneticky,“ popsal již dříve Rektor.

Umělá záda

Bolestí zad v oblasti beder trpí zhruba čtyřicet procent české populace. Řada z těchto lidí to dotáhne až na operační sál, kde jim lékaři do těla vloží kovový nebo umělohmotném implantát. Ty ale z řady důvodů nevyhovují. Proto v Ceitecu pracují na keramickém implantátu, který by umožnil osídlení kmenovými buňkami a urychlil tak prorůstání kosti. Hotovo by mělo být do dvou let. „Máme už prakticky vytipované některé použitelné materiály. Například hydroxyapatit nebo trikalciumfosfát. Jsou to výborné bioaktivní látky, které dokážou reagovat s organismem za vzniku nových tkání a prorůstání kostí,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Klára Částková.

Čísla

V Ceitecu, který deset let oslavil v červnu, pracuje téměř 1 500 lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř třech stovkách vědeckých projektů. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací.