Brněnský Komín jako Paříž: třicítka umožňuje vznik co nejvíce parkovacích míst

V několika komínských ulicích se sníží maximální rychlost na 30 kilometrů v hodině.

V několika komínských ulicích se sníží maximální rychlost na 30 kilometrů v hodině. | Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Galerie Dalších 5 fotografií v galerii   >

V brněnském Komíně po stavebních úpravách zavedou zónu třicet ve dvou ulicích. Podobné omezení rychlosti řidiči potkají hlavně v modrých zónách.

V řadě evropských měst už se pro řidiče stala v posledních letech normou. Nejnověji plošně třeba v Paříži. Nejvyšší povolenou rychlostí se tam s výjimkou vytížených dopravních tepen stala třicítka. Nahradila dosud obvyklou padesátku.

Zóna třicet se čím dál víc šíří také Brnem, kde se množí hlavně v ulicích spadajících nově do modrých zón. S jejím zavedením počítají zástupci města aktuálně také v Absolonově ulici a na Pastvinách v brněnském Komíně.

Mangusta trpasličí, ilustrační foto
V brněnské zoo přibude nová expozice, ukáže africká prasata a mangusty

Obě ulice se dočkají stavebních úprav za zhruba dvacet milionů korun. Mají zklidnit dopravu a zvýšit bezpečnost hlavně pro školáky. „Pro zdůraznění a vynucení snížené rychlosti navrhujeme v Absolonově přechody pro chodce na zvýšených prazích. V místech delších rovných úseků umístíme zpomalovací prahy. Šířku silnice zmenšíme na pět a půl metru,“ přiblížil městský radní pro dopravu Petr Kratochvíl.

Zklidnění dopravy žádali představitelé městské části po stížnostech obyvatel už před několika lety. „Nejhorší situace je za kruhovým objezdem na vjezdu do Absolonovy a také u křížení s ulicí Chaloupky,“ zmínila komínská starostka Milada Blatná.

Úpravy ulic v brněnském Komíně

Jedná se o Absolonovu ulici a sousední Pastviny.

Zavedou v nich zónu třicet, která má vést ke zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti hlavně pro školáky.

Pro její vynucení poslouží přechody pro chodce na zvýšených prazích a zpomalovací prahy v místech delších rovných úseků.

Silnice bude nově široká pouze 5,5 metru.

Vznikne tam 144 parkovacích míst.

Z nich poslouží 10 pro hendikepované.

Zónu třicet mají už zhruba patnáct let po celých Židenicích. Tam chybí akorát na hlavních tazích nebo v ulicích, kudy projíždí městská hromadná doprava. „Zatím máme na začátku ulic svislé značky. Nově je doplníme i nastříkaným značením na zemi,“ podotkl tamní místostarosta Petr Kunc.

Třicítka na území celého Brna není podle Kratochvíla cílem, o který zástupci města usilují. „Cestou Paříže, kde ji zavádí plošně, nejdeme,“ řekl.

Omezení nejvyšší rychlosti na třicet je i tak ve městě stále obvyklejší. Úředníci k němu přistupují hlavně při rozšiřování modrých čar. „U rezidentního parkování zavádíme zónu vždy. Důvodem je sjednocení reálné rychlosti a možnost návrhu maximálního počtu parkovacích stání, protože při omezení rychlosti můžeme na třicítku posuzovat i rozhledové trojúhelníky na křižovatkách, přechodech či místech pro přecházení,“ vysvětlila Anna Dudková z tiskového střediska magistrátu.

V příštím roce zóna třicet přibude v pěti oblastech Brna-severa a dvou královopolských. Právě v nich zástupci města spustí rezidentní parkování. „Tato zóna může fungovat v ulicích, které jsou hlavně obslužné funkce a kde je nutné legislativně i reálně omezit nejvyšší dovolenou rychlost pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy," doplnila Dudková.

Historická celnice na Křenové ulici v Brně nabízí sedm nových bytů především pro rodiče samoživitele.
Proměna účelu historické celnice v Křenové: nové bydlení pro matky samoživitelky

Se zavedením třicítky v bočních ulicích souhlasí třeba matka dvou dětí a řidička Michaela Beranová. „Šoféři aspoň nebudou jezdit jako prasata. Na hlavních tazích ale nedává smysl,“ sdělila.

Krajský koordinátor Besipu Pavel Čížek už postřehl negativní jev spojený se zpomalením dopravy. „Narůstá množství chodců, kteří se chovají jako v pěší zóně, myslí si, že se úpravy dělaly jen kvůli nim. Štrádují si to mezi auty, čímž vzniká nebezpečí, s nímž se původně nepočítalo,“ popsal koordinátor Čížek.

Tento článek jste si mohli přečíst díky předplatnému Deník Klubu

Hlavní zprávy

Zprávy odjinud

Prezidentské volby 2023

Prezidentské volby proběhnou v termínu 13. a 14. ledna 2023. Prezident se volí přímou volbou, dosavadní dvě přímé volby vyhrál Miloš Zeman. O názorech prezidentských kandidátů se dozvíte v unikátním seriálu Prezidentský souboji Deníku. O novinách pak v denním zpravodajství z voleb.

Kandidáti na prezidenta

Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel DivišPavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Josef Středula, Tomáš Zima

Přinášíme také volební průzkumy, návod, jak volit, a rozhovory s rodinnými příslušníky kandidátů.

Monika Babišová, Klára Fischerová, Robert Neruda, Jitka Divišová

Podívat se také můžete, jak probíhaly prezidentské volby v roce 2018.