Metoda vychází z poznatků o fungování rostlin v přírodě. „Rostliny přežijí i teploty dvacet nebo třicet stupňů pod nulou. Tak nás napadlo, že když je zmrazíme, tak se jejich struktura nezmění," popisuje začátek bádání za výzkumný tým ústavu přístrojové techniky Vilém Neděla.

Výzkum zahájil se zárodky borovice, které přímo v mikroskopu zmrazil na mínus dvacet stupňů. „Zárodky jsou citlivější než dospělé rostliny a pozorování vydržely. Proto si myslíme, že teď můžeme pracovat i s jinými částmi rostlin," vysvětluje Neděla. Vzorky zkoumá na mikroskopu, který sám sestavil.

Výzkumníci chtějí dále pracovat i s jinými látkami. „Můžeme ale pozorovat pouze vzorky rostlin," dodává vědec. Rostlinné buňky totiž mají, na rozdíl od živočišných, buněčnou stěnu. Díky tomu si buňka v mikroskopu udrží svůj tvar. S výzkumem živočišných buněk jsou vědci opatrní. „Zkoušeli jsme pracovat s lidskými kmenovými buňkami, které jsme rychle zmrazili na mínus dvě stě stupňů," říká o pozorování buněk živočichů Neděla.

Brněnští vědci chtějí svým objevem posunout vpřed celou rostlinnou biologii. „Je to vůbec poprvé, co můžeme vzorky pozorovat v takovém rozlišení," vysvětluje výhodu nového objevu Neděla. Kromě biologů pomůže nová metoda i obyčejným lidem. „Díky pozorování v mrazu můžeme vyšlechtit odolnější rostliny," nastiňuje praktické využití Vilém Neděla. Rostliny tak přežijí třeba velké sucho.

MARTINA PAVELKOVÁ