Nového využití se má dočkat oblast velká zhruba pětatřicet hektarů. „Naším cílem je prověřit možnosti využití území Žlutého kopce k bydlení prolnutého plochami veřejné zeleně, která propojí území Starého Brna a Masarykovy čtvrti,“ vysvětlil radní Brna-středu pro výstavbu a územní plánování Petr Bořecký.
Do soutěže se může v prvním kole, které trvá do konce září, přihlásit kdokoli. Současně členové komise, která konečný návrh vybere, osloví tři konkrétní firmy. Návrhy všichni odevzdají do třicátého ledna. „Nechápu ten spěch, zejména když se jedná o tak významnou lokalitu, kterých v Brně už moc není. Pouze tři týdny mají zájemci na přihlášení do soutěže a čtyři z nich následně vybraní mají na dodání svých návrhů čas jen do konce ledna 2020,“ kritizoval předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť Michal Závodský.
Výstavba na Žlutém kopci
• co: urbanisticko-architektonická soutěž na podobu proměnu Žlutého kopce
• kdo: v prvním kole do konce září se může přihlásit kdokoli, tři konkrétní firmy osloví městská část Brno-střed
• odevzdání návrhů: od vybraných autorů do 30. ledna 2020
• podmínky: zástavba pouze rodinnými či nízkými bytovými domy, 60 tisíc metrů čtverečních veřejné zeleně, dopravní napojení, citlivé navázání na okolní zástavbu
• kritika: málo zeleně, krátké termíny pro odevzdání návrhů
V návrzích se architekti musí řídit konkrétními podmínkami, které pro podobu Žlutého kopce vymezili zástupci městské části a města. „Je nutné vyřešit dopravní zatížení, s nímž v oblasti musíme počítat. Také chceme zachovat určité procento zeleně a zástavbu citlivě navázat na okolí,“ přislíbil brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal.
Nejméně šedesát tisíc metrů čtverečních má podle zadání zabrat zeleň. „Požadavek je velmi nízký. V centru je zeleň zvláště potřeba kvůli horkým létům a blízkosti dopravních tepen, jako je Úvoz nebo Mendlovo náměstí. Momentálně je v oblasti navíc procento zeleně mnohem vyšší,“ kritizoval Závodský.
Architekti musí také dodržet podmínky na výstavbu pouze rodinných či nízkých bytových domů. „Důležité je dát důraz na to, aby se pozemky v centru nezastavovaly domy, které mají obrovské nároky na plochu, ale aby to bylo podobně jako v Černých Polích. Aby tam zůstal zelený kopec, ale současně vznikla rozumná individuální zástavba,“ řekl brněnský architekt Petr Hrůša.
Například výškové budovy podle něj na Žlutý kopec nepatří vůbec, developeři ale právě tento typ výstavby kvůli ziskům často prosazují.