Kilonovy jsou úkazy vznikající při srážkách neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry, což provází i gravitační vlny a záblesky gama záření. Dalekohled brněnských vědců pak bude schopný tyto jevy pozorovat v ultrafialové části světelného spektra.

„Pozorování těchto jevů krátce po srážce nám pomůže objasnit nejet to, jak k výbuchu došlo, ale také mnohé o vzniku prvků těžších než železo, které při srážce vznikají. Je to naprosto přelomová věda. Kilonovy byly doposud pozorovány pouze jednou, a to až jedenáct hodin po srážce. Chceme se zapsat do historie podobně jako americký systém LIGO, který poprvé zachytil gravitační vlny,“ vysvětlil vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Ilustrační fotografie.
Prázdninové jízdní řády v Brně: delší čekání, šaliny pojedou po čtvrthodině

Vědec tak poukázal na to, že budoucí dalekohled je značně unikátní. Na světě existuje jen hrstka podobných zařízení, které dovedou vesmír pozorovat v ultrafialové části světla. „Jedním z nich je Hubblův vesmírný dalekohled, který je ale velký, a získat tam pozorovací čas je drahé a těžko dostupné,“ doplnil Norbert.

Hubblův dalekohled je v tomto ohledu rovněž pomalý. Brněnský stroj má být schopný kilonovy pozorovat velmi rychle od jejich vzniku. Vědci doufají, že se jim podaří zachytit jeden tento jev týdně. „To je ale optimistický odhad. Je možné, že jich bude třeba jen pár do roka,“ doplnil Werner.

Výrobu družice, která dalekohled ponese, zajistí Výzkumný a zkušební letecký ústav. „Vznik kilonov je relativně rychlý děj, proto potřebujeme vyvinout satelit s dobrou manévrovatelností a zároveň přesností nastavení polohy, aby se stihl včas podívat do správné části vesmíru,“ vysvětlil ředitel vesmírné divize společnosti Juraj Dudáš

Dalekohled by měl vyletěl do vesmíru v roce 2027. Projekt by měl stát přibližně půl miliardy korun.