„Budeme studovat příbřežní ekosystémy. Navážeme na předchozí výzkumy v Antarktidě, chceme totiž stejnou metodou zmapovat tamější vegetaci a její přizpůsobivost na klimatické změny,“ popsal projekt vedoucí brněnských polárníků Miloš Barták. Spolu s kolegy Kamilem Láskou a Olgou Bohuslavovou by se měli z mrazivých krajin vrátit v druhé půlce července.
Kromě vědců z Masarykovy univerzity odjíždí do polárních krajin dalších čtrnáct studentů a učitelů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni.
Spolu s Jihočeskou univerzitou budou brněnští vědci na Špicberkách spolupracovat poprvé. „Všichni se podílíme na projektu, který financuje ministerstvo školství. Proto bude v polární stanici působit tolik institucí,“ vysvětlil další brněnský účastník expedice Kamil Láska. Základnu v Arktidě u zátoky Petunia postavili brněnští vědci před rokem.
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity už má v polárních oblastech významnou výzkumnou pozici. „Působíme v polárních oblastech už víc jak dvacet let. Tato expedice je jedna z mnoha, pokračujeme ve výzkumech a v dlouholeté tradici,“ popsal Láska. Tento výjezd nebude zdaleka jeho první, ale v polárních oblastech je podle něho vždy se na co těšit. „Klima je různorodé, mění se počasí i ráz krajiny. Za dobu pěti let se dají viditelně pozorovat například úbytky ledovce způsobené globálním oteplováním,“ vylíčil Láska.
Letos už brněnští vědci a studenti Přírodovědecké fakulty pracovali na druhé polokouli, v Antarktidě. Oblastí jejich výzkumů se stal ostrov Jamese Rosse. Na tomto místě stojí výzkumná stanice od roku 2006.
ANETA ŠEDÁ
