Výpravě se nevyhnuly logistické problémy. Loď chilského námořnictva, která měla členy expedice vyzvedávat, nevyplula kvůli covidem nakažené posádce. Problémy nadělala i válka na Ukrajině.

„Za běžných okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na blízkou ruskou stanici. S ohledem na světovou situaci jsme nakonec byli rádi za podporu uruguayských polárníků,“ vyprávěl vedoucí výzkumného programu Daniel Nývlt.

Hasiči v Nosislavi vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu.
Bývalý vepřín v Nosislavi v plamenech: do akce vyjela i chemická jednotka hasičů

Oblast Antarktidy se dlouhodobě otepluje, první měsíce letošního roku trend potvrdily. „Zažili jsme výjimečně teplý příchod jara, minulý rok byl třetím nejteplejším od začátku našich měření. Přispívá tomu i problematika ozonové díry, kvůli které je oblast vystavená velké dávce ultrafialového záření,“ popsal klimatolog Kamil Láska.

Hlavním cílem expedice bylo pokračování dlouhodobého sledování antarktického klimatu a tamních ledovců, včetně zmrzlé půdy a vodních systémů. I proto, že vědci strávili na stanici o patnáct dní více, než původně předpokládali, splnili všechny úkoly. „Některá měření jsme mohli provést i opakovaně, což je značně nad plán,“ uvedl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

Zdroj: Youtube

Díky příznivému počasí mohli výzkumníci často využít i služby dronu. Podařilo se jim pomocí něj udělat snímky rozlehlé oblasti. „Kdyby hodně sněžilo, tak by to nešlo. Takhle máme hodně snímků, které nám dopomohou vytvořit přesný 3D povrch reliéfu,“ objasnila výzkumnice Michaela Kňažková.

Vědci zároveň zahájili pětiletý projekt Junior star. V něm se zaměří na dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy. Měřili například hustotu sněhu a zjišťovali, kolik vody z něj při rozpuštění vznikne.

JAKUB TRUČKA