Věda o tomto proudění prozatím mnoho neví. „Kolegové výzkumem mimo jiné řeší, zda a jak se proudy mění,“ uvedl dendrochronolog z univerzity, odborník na stáří dřeva, Michal Rybníček.

Brněnští experti odebrali na pobřeží Islandu více než sto vzorků naplaveného dřeva. „Zaměřili jsme se na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů. U takových vzorů je větší šance, že správně lokalizujeme původ dřeva,“ popsal.

Nyní vědci změří šířku jejich letokruhů a vědeckými metodami určí druh, stáří a původ vzorku. Výsledky koncem roku porovnají s údaji v databázi v anglické Cambride. „V Anglii mají chronologie z celé severní polokoule,“ uvedl Rybníček.

Univerzitní experti předpokládají, že se dřevo často dostává na Island přes Severní ledový oceán z Ruska, kde se v minulém století intenzivně těžilo. „Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly přirozeně erozí, protože mají ještě kořeny,“ sdělil dendrochronolog Tomáš Kolář.

Podle něj většina jehličnanů, jako smrk, modřín či borovice, byla v mořské vodě i tři roky, než vyplavala na islandské pobřeží.

V minulosti vědci Mendelovy univerzity například zkoumali, jaké druhy dřeva používali k výrobě různých předmětů lidé před dvěma sty lety.

JANA KOPECKÁ