Stovky zahrádek v brněnské kolonii na Kraví hoře zrušit. Na jejich místa rozšířit stávající park, který se rozroste do trojnásobné velikosti.

Plán představitelů Brna-středu dotlačil před sedmi lety tamní zahrádkáře do centra, kde proti němu protestovali. Se zástupci městské části se jim nakonec povedlo vyjednat kompromis v podobě větší prostupnosti okolí zahrádek. Nyní se brněnští zahrádkáři opět obávají, že o ně přijdou.

Bouří se proti návrhu nového územního plánu města, protože podle nich zničí až dvě třetiny zahrádkářských ploch po celém Brně. „Největší likvidace hrozí v téměř celém širším centru města,“ upozornila předsedkyně svazu brněnských zahrádkářů Helena Vařejková.

Doplnila, že svaz má v Brně 4 612 členů. I s rodinnými příslušníky se tak problém dotýká až osmnácti tisíc lidí.

Rušení brněnských zahrádek

Podle zahrádkářů návrh nového územního plánu Brna ohrožuje až dvě třetiny zahrádkářských kolonií. Většina z nich leží na parcelách města a lidé si je pronajali.

Jejich 16 připomínek k návrhu plánu podpořilo přes 9 500 Brňanů.

Zástupci města se brání, že návrh plánu ruší pouze 16 procent zahrádek, u kterých mění druh využití území.

Podle nich zahrádkáři počítají mezi ohrožené kolonie i zahrádky, které tak územní plán nevede už víc než čtvrtstoletí.

K návrhu územního plánu poslali zahrádkáři šestnáct připomínek, které podepsalo přes devět a půl tisíce Brňanů. Vystupuje proti němu třeba zahrádkář ze Žlutého kopce Vladimír Dzujra. Jako zástupce veřejnosti ho podpořilo víc než osm stovek lidí. „Nechápu, jak tam město může chtít zlikvidovat 2 987 vzrostlých stromů, 7 786 keřů, přes třicet tisíc metrů čtverečních travnatých a květinových záhonů. To vše bez betonové a asfaltové plochy, která způsobuje vznik tepelných ostrovů. Zahrádky jsou naší nejlevnější zelenou klimatizací, nemůžeme ji zničit,“ kritizoval Brňan.

Žlutý kopec není zdaleka jedinou lokalitou, kde se zahrádkáři cítí ohrožení. S možnou budoucí zástavbou počítá už stávající územní plán třeba na území zahrádek na Červeném kopci. Kolonii na Kraví hoře vymezuje jako plochu městské zeleně, návrh nového plánu ji mění na rekreační zeleň. K potenciálně ohroženým lokalitám se podle zahrádkářů řadí také oblast v blízkosti Vodovy a Purkyňovy ulice.

Městský architekt Michal Sedláček, jehož kancelář návrh plánu zpracovala, upozornil, že mění druh využití území pouze u šestnácti procent zahrádek. „Kritici totiž počítají i takové, které v územním plánu jako zahrádky nejsou vedené už velmi dlouho, minimálně víc než čtvrtstoletí. Dál je potřeba si uvědomit, že vymezení lokality v plánu neznamená faktické zrušení a povinnost využití pozemku k zástavbě,“ argumentoval Sedláček.

Dodal, že ve městě je desetkrát víc ploch zahrad než parků. „Přitom kolonie jsou uzavřené, neslouží všem. Dosud se v nich nepodařilo vytvořit průchody a nestane se to asi ani v blízké budoucnosti,“ řekl Sedláček.

Návrh nového plánu vymezuje nové území pro zahrádky třeba v Přízřenicích, Tuřanech či Maloměřicích. „Hledáme i další lokality v dobré dopravní dostupnosti a třeba i na kvalitnější orné půdě. Nejpravděpodobnější jsou v Černovicích, Medlánkách nebo Komíně,“ přiblížil městský radní pro územní plánování Filip Chvátal. Problematiku zahrádek postupně řeší se zástupci veřejnosti zastupující zahrádkáře i se zahrádkářskými spolky.

Zástupci města připravují na 5. listopadu kulatý stůl, který zaměří právě na téma zahrádek ve městě. Do diskuse se zájemci zapojí přes živé vysílání na facebooku kanceláře městského architekta, které začíná v půl šesté vpodvečer. Kromě zahrad se semináře zaměří na dalších šest témat spojených s návrhem plánu včetně budoucnosti cyklistické dopravy nebo protipovodňových opatření.

Podle environmentalistky Nadi Johanisové z Masarykovy univerzity pomáhají zahrádky ochlazování ovzduší i lepšímu vsakování vody. „Teplotu v centru měst snižují o čtyři až pět stupňů. Výzkumy také ukazují, že většina lidí využívá zahrádky nejen k okrasným účelům, ale pěstují tam i vlastní ovoce a zeleninu. Šetří tím životní prostředí, protože se vypěstované potraviny nemusí nikam převážet ani balit,“ podotkla Johanisová.

OLDŘICH HALUZA, TEREZIE SEKÁČOVÁ