K zákazu vjezdu pro elektrokoloběžky a jednokolky se v Brně-středu schyluje na základě návrhu tamního opozičního zastupitele Leoše Prokeše. Dopravní komise městské části doporučila návrh ke schválení koncem srpna, v pondělí jej projednají radní Brna-středu na svém zasedání. Pokud věc odsouhlasí, musí změnu následně potvrdit vedení města.

Zákaz má obsáhnout vjezd do historického centra Brna na elektrických koloběžkách a jednokolkách, a to jak v případě sdílených vozítek, tak vlastních dopravních prostředků.

„Napříč politickým spektrem by naší prioritou měla být ochrana obyvatel, což se v tomto případě neděje,“ krčil rameny opoziční zastupitel Brna-středu a autor návrhu Leoš Prokeš. Na situaci upozornil jako první Deník N.

Aktuálně musí uživatelé elektrokoloběžek jezdit výhradně po silnici. V případě elektrických jednokolek je jízda dovolená jen po chodníku, a to pouze rychlostí srovnatelnou s chůzí. Parkování těchto dopravních prostředků upravuje od předloňského listopadu novela brněnského tržního řádu. Sdílené dopravní prostředky tak mohou lidé odstavit pouze na konkrétních místech.

Původně usiloval Prokeš zároveň o zákaz vjezdu elektrických kol, po debatě se členy dopravní komise ale od záměru upustil. „Chtěl jsem být v regulaci ještě tvrdší, ale vše je o hledání kompromisu,“ podotkl Prokeš. Pro schválení návrhu hlasovalo dvanáct členů komise ze třinácti, zdržela se pouze opoziční zastupitelka Jasna Flamiková.

Přestože jí rychlá jízda centrem Brna na elektrokoloběžkách nebo jednokolkách také vadí, nepovažuje kompletní zákaz vjezdu do historického jádra města za vhodné řešení. „Pokud někdo argumentuje, že teď strážníci nemůžou hříšníky dohonit, když je chtějí pokutovat, jak by je dohnali v případě schválení zákazu vjezdu. Je to lichý argument,“ řekla Brněnskému deníku Rovnost Flamiková.

Lepším řešením by dle ní byla instalace omezovačů rychlosti do těchto dopravních prostředků tak, aby se na nich například právě v centru města mohli řidiči pohybovat výhradně určitou maximální rychlostí. „Chceme, aby do historického centra jezdilo co nejméně aut, takto by v nich kurýři začali vjíždět k restauracím,“ upozornila Flamiková.

Napříč Brňany se názory na zamýšlený krok liší. Zatímco někteří úplný zákaz vjezdu podporují, jiní jsou spíše pro mírnější regulace. „Zákaz je posun zpět. Musí ale být určená pravidla, protože jezdí rychle a je to nebezpečné pro chodce i jezdce na koloběžkách,“ nechal se slyšet například Petr Müller.

Opačný názor má ale Brňan Tomáš Koudelka, který je spíše pro zákaz. Potíž spatřuje především v samotných uživatelích sdílených dopravních prostředků. „Mám pocit, že to není ani tak problém koloběžek, jako spíše zákazníků, kteří nejsou schopni ukočírovat své chování takovým způsobem, aby bylo možné provoz v centru zachovat,“ okomentoval muž.

Radní pro oblast dopravy Brna-středu Zdeněk Machů označil rychlou jízdu na elektrokoloběžkách za bezpečnostní riziko. „Ty stroje skoro nejsou slyšet a jsou zdrojem konfliktních situací. Pokud si uživatel tento dopravní prostředek půjčí, často to znamená neukázněné odložení. Takže se elektrické koloběžky válí na zemi klidně až do druhého dne,“ zmínil Machů, který je současně předsedou komise pro bezpečnost a veřejný pořádek.

Zároveň uvedl, že radní městské části Prokešův návrh na svém pondělním zasedání nejspíše podpoří. V takovém případě by se možným zákazem vjezdu pro elektrokoloběžky a jednokolky do centra Brna zabývalo na podzim brněnské vedení. „Názor mám, ale nejdříve bych ho chtěl prezentovat na poradě vedení města. O návrhu budeme diskutovat,“ ujistil brněnský radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.

Zmínil však možnosti regulace sdílených dopravních prostředků, které městské části získaly díky předloňské novele tržního řádu. „Je na nich, jak využijí mandát kontroly. Městské části mají možnost uložení pokuty provozovateli,“ vysvětlil Kratochvíl.

Pokud by návrh schválili městští radní a posléze zastupitelé, mohl by zákaz vjezdu vejít v platnost do konce letošního roku.