Parkoviště v Heršpické slouží nyní hlavně návštěvníkům hřbitova. „Pokud tam řidič stojí méně než dvě hodiny, nic neplatí," vysvětlila Zuzana Taušová z brněnského magistrátu.

Vedení města přiznává, že parkoviště u hřbitova většinou zeje prázdnotou. Za parkovací lístek až na dvanáct hodin totiž řidič zaplatí dvacet korun. Dalších čtyřicet stojí dva patnáctiminutové lístky na brněnskou hromadnou dopravu. „Využívat parkovací lístek jako jízdenku není zatím technicky možné. Přemýšlíme ale o zavedení elektronického odbavení cestujících platebními kartami," sdělila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Záchytné parkoviště pro téměř dvě stě aut řidiči nevyhledávají také proto, že zatím najdou volná stání v centru. „Až zavedeme příští rok rezidenční parkování ve středu města, můžeme hodnotit prospěšnost záchytných parkovišť. Teď nemají řidiči dost důvodů je využívat," uvedl vedoucí magistrátního odboru dopravy Vladimír Bielko.

Příští rok už tedy ti, kdo nemají v Brně-středu trvalé bydliště, v této městské části nezaparkují. Aby měli určitou náhradu, zvažují radní výstavbu pěti parkovišť Park and ride na okraji města. V polovině března zastupitelé rozhodnou o projektové přípravě. Bielko dodal, že úředníci prověřují ještě dalších dvanáct lokalit.

Projekt může narazit na potíže. „Výkup pozemků možná nakonec plán města zhatí. Přesto si myslím, že záchytná parkoviště jsou pro budoucnost Brna důležitá," podotkl náměstek primátora pro dopravu Richard Mrázek.

Město počítá s tím, že stavbu parkovišť za desítky milionů z valné části zaplatí dotace z Unie. U bohunického kampusu plánuje magistrát také stavbu parkovacího domu. Místo pro auto by tam kromě přespolních řidičů našli také pacienti. „Pro zaměstnance máme míst na parkování dost, s pacienty je to horší," shrnul ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus.

Podle Jiřího Jedličky z Centra dopravního výzkumu je zavádění záchytných parkovišť a stavba parkovacích domů dobrý krok. „Uleví se ovzduší a do centra se dostane minimum aut," myslí si.

Za prací denně přijede kolem dvou set tisíc lidí. Řada z nich tam kvůli zavedení rezidenčních zón už nezaparkuje, mezi nimi i studenti. Plán tak nepotěšil třeba studenta Lukáše Richtára, který každou neděli dojíždí do Brna z Ostravy. „Je nesmysl využívat parkovací domy nebo odstavná parkoviště, když už platím vysoký nájem za byt," postěžoval si Richtár.

Magistrát plánuje také mýtný systém výběru parkovného uvnitř takzvaného malého městského okruhu. Platit má už příští rok. Centrum budou hlídat kamery, které nasnímají registrační značky aut. Podle typu auta řidič při výjezdu zaplatí za vjezd a délku pobytu.

Historické centrum Brna by se rezidentní zónou mělo stát na přelomu roku. „Od dubna do konce příštího roku rezidentní parkování postupně zasáhne celou městskou část," uvedla mluvčí Brna-středu Denisa Kapitančiková.
Radnice kvůli tomu plánuje sérii setkání s místními. „Chceme zjistit, kde v městské části jsou největší problémy a zohlednit je," poukázala místostarostka Brna-středu pro dopravu Jasna Flamiková.

Na tisíc obyvatel má Brno víc aut než Vídeň nebo Bratislava. „Přednost legálně zaparkovat musí získat obyvatelé s trvalým bydlištěm. Lidé, kteří v Brně bydlí a trvalé bydliště zde nemají, mají možnost svoje trvalé bydliště změnit," doplnila Flamiková. Rezidenční parkování plánuje zavádět také Starý a Nový Lískovec, uvažuje se rovněž o Bohunicích. Ostatní městské části si mohou určit, jestli projekt zavedou.

Systém Zaparkuj a jeď funguje kromě Brna také v Praze. „Máme šestnáct těchto parkovišť, všechna jsou napojená na metro a řidiči je hojně využívají," zhodnotila mluvčí pražské technické správy a komunikací Barbora Lišková.