Prach v ulicích trápí Brňany. Stěžují si na nečistotu i to, že se jim hůře dýchá. Prvním krokem ke zlepšení situace má být podle magistrátu nový monitorovací systém. Radní se proto rozhodli, že požádají o dotaci z Evropské unie. Věří, že od ní dostanou až devadesát procent z potřebných sedmi milionů korun.
Město kontroluje kvalitu ovzduší už deset let. Pořídilo si kvůli tomu pět speciálních měřicích zařízení, která stojí na různých místech Brna. „Stávající zařízení už ale neměří úplně přesně, a navíc jsou náročnější na provoz i údržbu a opravy. Proto chceme koupit pět nových, modernějších stanic, které jsou také citlivější a dokáží zachytit i drobnější částice prachu,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví nápad vítá. „Park měřicích zařízení je třeba obnovovat. Deset let, to už je pro přístroje poměrně dlouhá doba. Starší zařízení navíc nedokáží změřit nejdrobnější částečky prachu, které jsou pro lidi škodlivé nejvíce. Moderní přístroje to zvládají perfektně,“ upozornil Šuta.
Obnova sledovacího systému podle něj ale ovzduší nezlepší. „Je potřeba například omezit dopravu v některých částech města,“ nastínil Šuta jedno z možných řešení. Takový krok umožnila i vláda, která minulý měsíc schválila návrh zákona o ochraně ovzduší. Jedním z jeho bodů je zavedení nízkoemisních zón. Obcím a městům tak umožňuje vyčlenit na svém území zónu, do které nesmí vjíždět auta nesplňující emisní limity.
Brněnský primátor Roman Onderka ale tuto možnost odmítá. „Žádné uzavírky rozhodně neplánujeme. To bychom mohli rovnou zavřít celé město,“ uvedl.
Podle Šuty je nejhorší situace v Židenicích. „Problémovou částí je ovšem také Brno střed,“ upozornil na nejhorší místa.
Podle meteorologů je nyní kvalita vzduchu v Brně dobrá. Prašné limity jsou v normě. „Brno patří k nejčistším městům v průmyslových oblastech v republice,“ řekl meteorolog Petr Münster z brněnské pobočky Čes〜kého hydrometeorologického ústavu.
Šuta s ním nesouhlasí. „Limity možná nejsou překročeny v určitý den nebo okamžik. Dlouhodobě je ale situace špatná. Teď například fouká vítr, tak je to o něco lepší,“ vysvětlil Šuta. Naopak horší vzduch podle něj bývá od podzimu do jara.
To potvrzuje například Kateřina Svozilová z Bystrce. „Bydlím na okraji města a nikdy bych neměnila. Stačí, že do centra musím dojíždět do práce. V některých zimních dnech je nepříjemná i cesta z práce do tramvaje,“ postěžovala si Svozilová.
Podobně je na tom osmapadesátiletá Tereza Bočková. „Někdy se mi těžko dýchá. Myslela jsem, že je to přicházejícím stářím, ale možná za to může špatný vzduch,“ pokrčila rameny Bočková.
Podle zdravotní sestry Martiny Nešporové může být prašné ovzduší pro některé lidi nebezpečné. „Prach je silný alergen a ukrývá mnoho roztočů,“ řekla Nešporová a zdůraznila, že je tak nebezpečný hlavně pro alergiky. I ostatním lidem ale dráždí dýchací soustavu a může vyvolat astmatický záchvat.
Magistrát měří kvalitu ovzduší
na těchto pěti místech v Brně:
b areál výstaviště
b ulice Lány v Bohunicích
b autobusové nádraží Zvonařka
b Svatoplukova ulice v Židenicích
b arboretum Mendelovy univerzity na třídě Generála Píky v Černých Polích