„V průmyslové oblasti od Intersparu v ulici Cejl kolem Radlasu, přes Křenovou až do Komárova teče náhon, který je lidem nepřístupný. Chceme teď zpracovat studii, která detailně popíše, jak můžeme tuto oblast oživit. Pokud dostaneme příští rok na zpracování projektu peníze z Evropské unie, chceme začít budovat nové brněnské nábřeží,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Stará Ponávka propojuje obě brněnské řeky. Vytéká ze Svitavy a vlévá se do Svratky. Pokud by projekt vyšel, propojilo by se území od Cejlu až po Komárov. Již existující cyklostezka by Brňany pak dále dovedla až do modřické Olympie. Navíc nábřeží využijí lidé, kteří by chtěli z nově postaveného vlakového nádraží v jižním centru, dojít klidným prostředím do centra města.

Vybudování nového nábřeží bude podle Andera stát řádově stovky milionů korun, z nichž část by měly zaplatit soukromí investoři. „Nejlepší by bylo začít s obnovou toku na městských pozemcích nebo pozemcích městských firem. První etapa by mohla začít například kolem areálu brněnské teplárny Na Špitálce. Tam může vzniknout až kilometrový úsek,“ uvedl vedoucí Ústavu navrhování ateliéru brněnské Fakulty architektury VUT Karel Havliš.

Zkušenost z Lipska

Havliš chce Brnu předat také zkušenosti, které mají s odkrytím zanesené řeky v německém Lipsku. Míst, kde by se mohlo se zpřístupněním náhonu začít, je ale víc.

„Už šestnáct let chci, aby se Stará Ponávka využila jako místo, kde můžou děti v zimě bruslit. Pokud se dají do pořádku i břehy, bude to ideální,“ uvedl starosta městské části Brno-­jih Josef Haluza. Náhon, který teče komárovským sídlištěm, je teď místem, kde je špína a parkují kolem něj auta. Stará Ponávka teče také starými průmyslovými areály. Pokud by kolem ní začali chodit lidé, zavětřili by i investoři.

„Nábřeží je úžasné místo. Pokud s takovým projektem Brno přijde, neváhali bychom ani chvíli a začali se o to také zajímat. A to území má také obrovský potenciál,“ myslí si zástupce finanční skupiny J&T Dušan Palcr. Podle brněnské zastupitelky a předsedkyně výboru pro národnostní menšiny Kateřiny Dubské by rozvoj nábřeží kolem brněnského „Bronxu“ znamenal také šanci pro rozvoj oblasti, kde žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením. „Nápad je to dobrý. Teď jen aby se od slov přešlo k činům. Myslím, že nouze o lidi, kteří budou nové nábřeží využívat, nebude,“ myslí si například Karel Mach z Brna.

Karel Havliš z fakulty architektury brněnské techniky o návrhu nového brněnského nábřeží říká: Stará Ponávka je dobrá adresa

Architekt Karel Havliš a jeho studenti z fakulty architektury brněnské techniky se už několik let zajímají o navrácení života do míst kolem Svitavského náhonu. Teď jejich nápady dostanou zelenou.

Myslíte, že Brno bude mít své bulváry kolem Svitavského náhonu?
Záleží na vůli města a aktivitě Brňanů a investorů. Když v Lipsku odkrývali řeku, která tekla pod zemí, zapojili se do propagace nejen moudří politici, ale i obyčejní lidé. Ti si přáli, aby ve městě měli znovu koryto s vodou, kolem něho cyklostezky, chodníky pro pěší, dětská hřiště a zákoutí, kam se mohou lidé ukrýt před rušnými ulicemi plnými aut. Najednou se zrodil nový fenomén.

Jak dlouho může trvat, než se budou Brňané procházet po nových korzech?
To není tak podstatné, kdy budou celé tři a půl kilometry zpřístupněny. Musíme pracovat jako při navlékání korálků na náhrdelník. Nejlogičtější je začít na městských pozemcích nebo v území, které patří městským firmám. Třeba kolem teplárny na Špitálce můžeme zpřístupnit až kilometr nábřeží. Až budeme mít první kus, můžeme ukázat, co se povedlo. Pak už nebude těžké soukromníky přesvědčit o tom, že je pro ně výhodnější, aby v okolí jejich areálů byl život. U nábřeží budou mít najednou lepší adresu.

Jaké zkušenosti mají s odkrýváním řeky Pleiße v Lipsku?
V Lipsku měli daleko více problémů, které museli překonat, než v Brně. Řeky ve městě byly pod silnicemi. Voda smrděla a byla špinavá. Takové problémy v Brně řešit nemusíme. V Lipsku lidé tlačili na politiky, aby obnovili nábřeží od roku 1988. Teprve za čtyři roky dali zastupitelé projektu zelenou. O tři roky později vydali stavební povolení na první etapu obnovy. Prvního listopadu roku 1996 kopli poprvé rýčem. Ze tří a půl kilometrů zakrytého náhonu řeky tak bylo odkryto sedm set padesát metrů.

Jaké problémy musí vyřešit brněnská radnice?
Obtížné bude zvládnout dlouhá jednání s partnery, kteří se budou na obnově nábřeží podílet. Není to práce pro jeden odbor na magistrátu. Musí se promyslet strategie. Nesmí se dopustit, aby vznikla situace jako nedaleko Intersparu v ulici Cejl. Tam správce toku začal břehy upravovat sám. Betonem a nešetrně. Nikdo z města se s nimi nebavil, a tak si to udělali po svém.


klikněte pro zvětšení