Ve skutečnosti má na odražení švédského útoku hlavní zásluhy člověk z masa a kostí – vojevůdce Ludvík Raduit de Souches, jehož čtyřsté výročí narození si Brno zítra připomene. „Zvonění na Petrově je krásná tradice, známá po celé Evropě. Ve skutečnosti se ale patnáctého srpna bojovalo až do pozdních večerních hodin,“ vyvrací pověst o časnějším zvonění na Petrově Radim Dufek z Muzea města Brna. Pověst prý asi vznikla až v devatenáctém století. Bitvy mezi švédskými vojáky a brněnskými obránci zuřily především pod Petrovem a u kostela svatého Tomáše.

„Švédové už byli naprosto vyčerpaní, jejich velitel generál Torstenson trpěl dnou a museli ho nosit v křesle,“ vysvětluje Dufek příčiny švédského rozhodnutí odtáhnout z města. Vrchní velitel brněnské obrany Ludvík Raduit de Souches byl původně hugenot, který přestoupil ke katolíkům až pod tlakem jezuitského kněze Martina Středy. Nejdříve mu Brňané nedůvěřovali, po slavném vítězství nad Švédy však dosáhl mnoha poct a ocenění. Ve své závěti si vymínil, že bude pohřben ve svatojakubském kostele. Raduitovy zásluhy na obraně města před 363 lety dnes uctí také zástupci Jihomoravského kraje. Vzpomínkovou cestu zahájí setkáním před bustou francouzského vojevůdce na Špilberku. A zakončí ji položením květin k jeho náhrobku ve svatojakubském kostele deset minut před polednem. Ode dneška až do neděle je návštěvníkům výjimečně zpřístupněná i krypta, ve které je Souches pohřbený. Pro věřící je hlavní hrdinkou v příběhu o ubránění města Panna Marie Svatotomská zvaná i Černá Madona či Ochránkyně.

„Během obležení Brna se ukázal obraz Madony, jak rozprostírá svůj ochranný plášť nad polozbořeným městem. Toto vidění dodalo ochráncům tolik síly, že Švédy odrazili,“ říká opat Lukáš Evžen z augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. To nyní vzácný obraz Madony uchovává. Jedinečnou příležitost zhlédnout obraz mají zájemci právě dnes o půl sedmé večer. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie se totiž koná pouť k Ochránkyni města.