Podkladem opět byla pozorování reálného vesmíru posbíraná špičkovými astronomickými observatořemi. Základem pro potisk Astrosféry byla databáze 1,3 miliardy hvězd, jejichž polohu a jasnost proměřila evropská sonda Gaia. Ta v letech 2014 až 2016 dostala za úkol sestavit první třírozměrnou mapu okolí našeho Slunce a od té doby svá měření mnohonásobně zdokonalila a zpřesnila.

Astrosféra

  • představuje „zrcadlo“ celého vesmíru ve viditelné části elektromagnetického spektra
  • podkladem opět byla pozorování reálného vesmíru posbíraná špičkovými astronomickými observatořemi
  • základem pro potisk Astrosféry byla databáze 1,3 miliardy hvězd, jejichž polohu a jasnost proměřila evropská sonda Gaia

Díky ní je známé, jak se pohybují hvězdy do vzdálenosti několika desítek tisíc světelných let. Tedy všechny, které lidé mohou na nebi pozorovat bez dalekohledu. „Aby byl pohled na hvězdné nebe přehlednější, nejjasnější stálice, včetně jejich barevných odstínů, jsme vykreslili pomocí modelu SkyExplorer v3, který je digitálním srdcem brněnského planetária," podotkl Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno a hlavní autor textury Astrosféry.

Nádech dramatičnosti podle něj přidávají oblaka horkého vodíku, která září v takzvané čáře H-alfa v červené části viditelného spektra. „Vyskytují se v místech, kde se nachází mladé, obří svítivé hvězdy. Podkladem pro tuto vrstvu byly přehlídka MDW Sky Survey a snímky rakouského astrofotografa Geralda Rhemanna,“ okomentoval Karas.

Astrosféra ukazuje podobu celé hvězdné oblohy, včetně té v okolí jižního nebeského pólu, kam z České republiky lidé nedohlédnou. „Observatoř Gaia na našem modelu krásně vykreslila především Mléčnou dráhu a takzvané Velké a Malé Magellanovo mračno, tedy dvojici menších satelitních galaxií. Patrná jsou oblaka mezihvězdného plynu a prachu, která vytváří temné skvrny právě na pozadí Mléčné dráhy," nastínil Dušek. Jedná se o relativně blízké útvary o velikosti mnoha stovek až tisíců světelných let, bránící nám ve výhledu do vzdálenějšího vesmíru.

Za návrhem a výrobou nového modelu opět stojí studio Visualove. „Čerpali jsme zkušenosti, které jsme získali hlavně při tvorbě Terralóny a Temnalóny. Model je specifický a náročný na výrobu kvůli tmavým barvám, které pokrývají většinu plochy nafukovacího objektu. Je důležité, aby výsledný tisk textury byl hezký jak při pohledu ve dne, tak v noci. Opět jsme ladili a testovali teplotu chromatičnosti použitých světel, které v nočních hodinách prosvětlují texturu,“ popsal Michal Okleštěk ze studia Visualove.


Nahrává se anketa ...

Lidé si tento nový vesmírný model mohou prohlédnout pouze jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu, konkrétně od pondělí 8. července do neděle 14. července, respektive od pondělí 5. srpna do neděle 11. srpna. A to pouze na Kraví hoře v Brně.

K vidění i další obří modely z minulých roků. „Kromě nového modelu představíme druhou verzi Terralóny. Tradiční přednášky u nového modelu doplní komentované experimenty z fyziky nebo chemie. Samozřejmostí jsou nové filmy ve vesmírném kině. A zkusíme i crowdfundigovou kampaň s dobrovolným vstupným – na pokrytí nákladů na úklid a zvelebení parku,“ zmínil Dušek.

Návštěvnost Festivalu planet v Brně se postupně zvyšuje. „Po pěti letech to zní možná až neuvěřitelně. Zatímco na premiéru prvního modelu Měsíce, Lunalón, se 19. července 2019 na Kraví horu přišly podívat stovky lidí, aktuálně jich na Festival planet míří kolem šedesáti tisíc. Hvězdárně se spolu s uměleckým uskupením Visualove totiž podařilo vytvořit naprosto unikátní akci, která každoročně okouzluje nejen Brňany, ale stále víc láká také návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

VIDĚLI JSTE? Nová lávka přes řeku Svratku v Brně může měnit výšku nad hladinou

Běžně tudy chodívali lidé třeba k zastávkám MHD, nyní je na chodníku plot. Leží totiž na soukromém pozemku. | Video: Deník/Klára Hrbáčková