„Nezaměstnanost teď činí 7,8 procent, je to zvýšení o 0,4 procenta ve srovnání v červnem. Zaregistrovali jsme i tři sta nových uchazečů, kteří v tomto měsíci přišli o práci,“ popsala současný stav mluvčí brněnského Úřadu práce Ivana Ondráková.

Důvodem pro stálý nárůst těchto statistik je podle Ondrákové pokračující hospodářská krize. Ve srovnání s loňským rokem je počet nezaměstnaných o víc jak čtyři a půl tisíce větší. „Loni jsme zaznamenali jen přes dvanáct tisíc žadatelů o práci. Předpokládáme, že počet ještě poroste a nezaměstnanost se bude zvyšovat až do podzimu. Mohla by vystoupat i k devatenácti tisícům žadatelů,“ předvídala Ondráková.

Lepší situaci eviduje pracovní úřad okresu Brno-venkov. Tradičně je v něm nejnižší nezaměstnanost na jižní Moravě. Ta letos v červenci činila 6,8 procenta, na práci čekalo sedm tisíc tři sta uchazečů. „Lidé jsou ochotní dojíždět do Brna. Navíc se rozvíjí průmyslové zóny v Modřicích, v Kuřimi, Pohořelicích, v Popůvkách a plánuje se další ve Šlapanicích. Pracovní trh je tu pestrý, lidé si vybírají z mnoha oborů a uplatňují se jak v Brně, tak i v menších městech,“ vysvětlila tradiční nízký počet nezaměstnaných mluvčí úřadu práce Brna-venkova Hana Šebelová.

Současná čísla nejsou nejhorší v uplynulých letech. Na maximum se nezaměstnanost vyšplhala v roce 2004. „Tehdy vrcholil dlouhodobý trend. V Brně nebyli investoři, ještě se zde nevybudovala výrobní a obchodní centra, například v Černovické terase. Tam vznikaly postupně až tisícovky nových míst. Bez práce tehdy bylo dvaadvacet tisíc lidí, což činilo asi desetiprocentní nezaměstnanost,“ srovnala statistiky Ondráková.

ANETA ŠEDÁ