„V celé Evropě existuje velká poptávka po rychlých a vysoce přesných dodávkách zboží. Je způsobena chováním při online nakupování a postpandemickým boomem. Zatímco však spotřebitelé nyní chtějí doručení do druhého dne nebo dokonce ještě tentýž den, dostat balíček z místa objednávky do místa dodání za tak krátkou dobu vyžaduje nesmírně složitý a pokročilý dodavatelský řetězec,“ uvedl vedoucí manažer nového centra Ivo Veverka.

Podle generálního ředitele společnosti vývojové divize Honeywellu v České republice Michala Záviška však roli kromě tlaku na rychlost doručení hraje také tlak na optimalizaci, snižování nákladů provozu, snižování nákladů na energie, ale i nedostatek pracovních sil. „Naším cílem je najít způsob, jak zlevnit a zjednodušit provoz a uvolnit pracovní sílu, která pomáhá s manipulací zásilek, pro práci s vyšší přidanou hodnotou,“ vysvětlil Závišek.

Klíčem k distribučnímu centru, které bude obsluhovat jediný člověk, jsou automatizační technologie. Podle Veverky si to člověk může představit jako poštu, kam na jedné straně přijíždí balíky z celého světa a na straně druhé odjíždí zásilky do jediné destinace. Třídění z kamionů z celého světa do kamionů, které jedou například pouze do Brna, je přitom plně řízené počítačem.

Průlomová vodíková letadla, která by mohla mimo jiné pomoct v boji proti změnám klimatu, začne v budoucnu vyvíjet přibližně padesátka špičkových vědců sídlících v Brně.
Budoucnost létání vyvinou v Brně: obří projekt vodíkových letadel za pět miliard

Zákazníky plně automatizovaného systému, kde zásah člověka je potřeba prakticky jen na vstupu a výstupu, budou největší distribuční centra. Budou jimi hlavně už zmíněné pošty, překladiště, internetové i kamenné obchody. Brněnské centrum bude schopno udělat systémy na přání zákazníka například v distribuci potravin nebo parfumérií.

Dodávat pak budou inženýři z Brna jak součástky, tak programové vybavení. „Vstupy, které dostáváme od zákazníka, jsou na úrovni toho, jakou průchodnost systému potřebuje, v jakém objemu a další výkonnostní parametry. My se pak budeme snažit navrhnout a dodat kompletní řešení. Máme produktové týmy, které vyvíjejí jednotlivé produkty, a projektové týmy, které se zabývají návrhem a integrací. V praxi to bude vypadat tak, že přijdeme k prázdné budově a ve chvíli, kdy budeme odcházet, v budově bude kompletní systém, včetně hardwaru, softwaru a integrace se zbytkem jejich systémů,“ popsal Závišek.

Kromě projektů na klíč budou schopni zákazníkům jejich zastaralé systémy modernizovat nebo dodávat pouze část technologií a systémů. Jednou z technologií nového výzkumného centra je i speciální třídící systém, který si společnost nechala patentovat „Garantujeme čtyřiadvacet tisíc balíků za hodinu jedoucí rychlostí 3, 5 metrů za sekundu. Je to nejrychlejší a z pohledu objemu nejefektivnější stroj, který dokáže roztřídit největší množství balíků v rámci jedné hodiny, což naši zákazníci požadují. Čím rychlejší a větší bude systém, který bude schopen vytřídit dané materiály, tím lépe pro ně. Nehledě na to, že stroj pracuje čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnů, 365 dní v roce,“ vyzdvihl Veverka.

První představovaná letecká laboratoř novinářům nabídla pohled do simulovaného kokpitu, kde se testuje systém detekce stavu pilota.
Zákulisí brněnského Sillicon Valley: víme, co tam dělají

Ne všichni zákazníci však takové objemy požadují, pro některé budou moci použít standardní technologie. Nové výzkumné a vývojové centrum, které bude testovat technologie, jejichž cílem je rychlejší a přesnější plnění objednávek napříč evropskými dodavatelskými řetězci, staví brněnský Honeywell ve dvou fázích. Právě zahájená první fáze obsahuje na ploše šest tisíc metrů čtverečních pokročilý řídící software a dvě předváděcí linky. Jejím hlavním účelem je vývoj a výzkum řešení, stejně jako práce se zákazníky.

Druhá fáze bude zahrnovat technologii smyčkového třídění nové generace Honeywell a pokročilou robotiku. Toto řešení dokáže pomocí strojů a řídících technologií společnosti provádět vysokorychlostní třídění zásilek s různým způsobem balení. Budou zde také probíhat školení zákazníků k instalaci a uvedení do provozu. „Pokud se zákazník rozhodne takový systém stavět a bude ho chtít vidět, ve chvíli, kdy bude postavený a zintegrovaný, přijedou obchodní a projektové týmy a budou se na něm učit,“ dodal Závišek.

Pro první fázi nového výzkumného a vývojového centra čerpal Honeywell dotaci z operačního programu Evropské unie v řádu šesti milionů korun, pro druhou fázi devět milionů korun. Jedná se však o méně než polovinu celkové investice.