Území současného Brna leželo v období prvohor na dně moře. Po stejném místě se po více než sedmi sty miliony letech prochází davy lidí. „O přítomnosti takhle starých hornin v Brně jsem neměla tušení. Kromě odborníků o nich asi moc dalších lidí neví,“ podotkla třeba Veronika Paceltová.

S vědci z Mendelovy univerzity na průvodci spolupracovalo brněnské turistické informační centrum. „V centru města je řada zajímavých míst, které návštěvníci míjí takřka bez povšimnutí, nebo je vnímají z jiného úhlu pohledu. Například obelisk v Denisových sadech je plný zkamenělin,“ přiblížila geoložka Lucie Kubalíková z Mendelovy univerzity.

Obelisk postavili v roce 1818 na památku vítězství nad francouzským císařem Napoleonem. Lidé ho proto považují hlavně za kulturní památku. Při detailním prozkoumání ale uvidí zkameněliny. „V prvohorách totiž bylo na území Brna teplé moře, kde žili korály. Jejich zkameněliny zůstaly v horninách,“ uvedla Kubalíková.

Průvodce a trasu pomáhali dát dohromady i vědci z Ústavu geoniky akademie věd. „Určený je hlavně pro obyvatele města se zájmem o jeho objevování. Otevírá nové, zajímavé téma,“ sdělila mluvčí brněnského turistického centra Adéla Nováková.

Po trase se zájemci vydají třeba na Petrov, k protiatomovému krytu v Husově ulici nebo k altánku na severním svahu Špilberku. Stezka končí u polštářových láv u jezírka na Špilberku. „Vznikají při výlevech lávy pod vodou a dokazují, že Brno kdysi leželo na středooceánském hřbětu,“ popsala v průvodci Kubalíková.

Ve městě lidé podle ní naleznou horniny, které pocházejí už z období před prvohorami až po nynější čtvrtohory. „Území Brna je svou geodiverzitou ideálním prostředím pro výuku geologie. Není potřeba jezdit nikam daleko,“ doplnila Kubalíková.