Radnice podobnou částku vyčleňuje zhruba poslední tři roky, předtím vydávala dokonce osm milionů za rok. „Někde je to neustálý boj. Graffiti se přetřou a za dva týdny jsou na zdi znovu," poukázal vedoucí odboru správy majetku brněnského magistrátu Petr Gabriel. Podle něj je nejproblematičtější lokalita ve městě pasáž Dominik vedoucí od Velkého Špalíčku do Starobrněnské ulice.

Kdy začnou graffiti ze zdí mizet, zatím není jasné. „Veřejnou zakázku musejí schválit radní. Vyberou firmu, která čištění zajistí," upřesnil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Hlavně centrum

Zaměstnanci odborné firmy vyčistí městské i soukromé domy. „Město se zaměřuje hlavně na budovy v centru. Pokud jsou soukromé, vždy je čistíme po souhlasu majitele. Spolupracujeme s městskými částmi, především jde o školy a úřady, které musejí vypadat reprezentativně. Ale slepé plochy za garážemi na sídlištích je možné čistit pořád dokola. Nikdo nikdy nevyčistí celé město," přiznal Gabriel.

Dodal, že většinu graffiti lakýrníci zničí jednoduchým přetíráním. „Využívali jsme i antigraffiti nátěry. Zjistili jsme ale, že je výhodnější plochy pouze přetřít, než aplikovat speciální nátěry, které jsou výrazně dražší, a navíc ani tyto hmoty nejsou stoprocentně účinné," vysvětlil.

Podle Gabriela je nejvýhodnější se sprejerskou komunitou vyjít po dobrém. „Jsme ale schopní oslovit pouze část komunity, nikoli všechny tvůrce, kteří jsou rozdělení do několika skupin. Jedna tvoří například na ploše u viaduktu u Renneské ulice. Tam je sprejování legální a funguje to skvěle," přiblížil. Sprejeři tam osmnáctého dubna pořádají exhibici Grafficon Graffiti Jam Brno.

Opačný případ je sprejerská komunita, která se skrývá za označením FET Fatal Error Team. Na svědomí má desítky počmáraných zdí v Brně a okolí. Po jejich identitě pátrají už několik let policisté. Sprejování je totiž trestný čin, za který hrozí až rok vězení.

Vypátrat pachatele není snadné, mnohdy nepomůže ani kamerový systém. Policejní mluvčí Pavel Šváb připomněl případ, kdy kvůli tmě a oblečení nebylo možné identifikovat sprejera zachyceného přímo při činu. „Využívají hlavně tmu a ne všechny kamery mají noční vidění," poukázal Šváb. Kamerový systém ale nezavrhuje, podle něj může preventivně odradit případné zločince.

Brněnským policistům pomáhá také moderní aplikace TagBust, která dokáže určit podobnosti mezi jednotlivými díly sprejerů. Obsahuje několik tisíc fotografií sprejerských výtvorů. Vyvinuli ji studenti brněnského Vysokého učení technického Matěj Kubiš a Vojtěch Grünseisen.

Využívají ji také strážci zákona v Břeclavi, kde program slaví úspěch. Na sklonku loňského roku tam po roce fungování aplikace pomohla odhalit stonásobného osmnáctiletého sprejera. TagBust je databáze, do které mohou snímky přidávat jak policisté, tak i obyvatelé. „Fotky lze posílat přes web nebo pomocí mobilní aplikace," vysvětlil Kubiš.