Schválili Deklaraci smíření a společné budoucnosti. „Město Brno upřímně lituje událostí z třicátého května 1945 a dní následujících. Po cestě z Brna mnozí umírali vyčerpáním, někteří byli ozbrojeným doprovodem ubiti či zastřeleni," píše se v deklaraci. Dokument podpořila pouze koalice a TOP 09. Komunisté byli proti, další strany nehlasovaly vůbec.

Rozhodnutí zastupitelů ale Brňany rozděluje. „V zásadě se Němcům omlouváme. A za co? Že nás za války skoro zlikvidovali? V roce 1945 prostě museli odejít," myslí si například Karel Zedníček.

Naopak jiný názor má třeba Karolína Slámová. „Česi se po válce k Němcům zachovali hrozně. Rozhodně je na místě, abychom se omluvili," je přesvědčená žena.

Podobný názor má i kurátor oddělení historie Muzea města Brna Pavel Košťál. „Od války už uteklo poměrně dost let a je čas tyto události zpracovat z obou stran smířlivým způsobem. Je ale pravda, že odsun musí být pro lidi starší generace bolestná vzpomínka," řekl Košťál.

Dokument schválilo čtyřiatřicet zastupitelů z celkových pětapadesáti. Kromě koalice pro hlasovala také TOP 09. Komunisté rovnou odmítli deklaraci podpořit. „Pochod byl reakce na tehdejší dobu a nepřísluší nám ho hodnotit. Měli bychom přijimat dějiny tak, jak jsou," vysvětlil svůj postoj Martin Říha z KSČM.

Členové ČSSD a občanské demokracie se hlasování nezúčastnili. „Nemáme právo k odsudkům, protože jsme nezažili dobu národního útlaku, poroby a ponížení," řekl například Oliver Pospíšil.

Zastupitelka za hnutí Žít Brno Karla Hofmannová upozornila na to, že nucený odchod z tehdejšího Československa se v mnoha případech dotkl i lidí, kteří nebyli Němci. „Matka mého manžela absolovovala pochod až do Pohořelic. Jediné, čím se provinila, bylo, že si před válkou vzala Němce. Nakonec se vrátila zpátky do Brna, ale svůj byt našla vyrabovaný a až do smrti si nesla stigma německé dívky," popsala Hofmannová.

Podle primátora Petra Vokřála je velmi důležité ukázat, že Brno se dokáže historii postavit čelem. „Je to historicky poprvé, kdy zastupitelstvo, jako nejvyšší orgán města, vyjádřilo politování nad pochodem. V minulosti sice byly iniciativy, které se o to snažily, ale nepodařilo se. Jsem velmi rád, že dnes o vyšlo," prohlásil primátor.

Vznik a schválení deklarace souvisí se sedmdesátiletým výročím od konce druhé světové války a Rokem smíření, který na letošek vyhlásilo město. Prostřednictvím akcí tak připomíná poválečnou dobu. „V sobotu se uskuteční pietní akce, která bude Brněnský pochod smrti připomínat. Na Mendlově náměstí budeme deklaraci předčítat," upozornil iniciátor akce a radní městské části Brno-střed Petr Kalousek.