Do Brna při té příležitosti přivezly řádové sestry z Vídně, kde Marie Restita působila, její relikvii. „Jsou to malé kousky z jejího řeholního šatu. Bílý kousek je z límce, černý z hábitu," uvedl farář z Římskokatolické farnosti Brno-Lesná Pavel Hověz.

Právě na Lesné je památka uložena v Duchovním centru, které nese jméno světice a pátera Martina Středy. Je vystavená na zdi v levé části velkého sálu. Látka je schovaná v kulatém pozlaceném pouzdru, které je uložené v zasklené kazetě.

Žena se narodila v Brně jako Helena Kafková. Když jí byly dva roky, odešli rodiče za prací do Vídně. V Rakousku pak Kafková žila až do smrti. Nejdřív pracovala jako služebná a trafikantka. Když jí bylo dvacet vstoupila do Kongregace sester III. řádu svatého Františka, kde se stala zdravotní sestrou. „Pomáhala lidem nad rámec svých povinností. Po propuštění z nemocnice je navštěvovala i doma," řekl Hověz. Jedné hospodské tak chodila převazovat obvazy a ta jí vždy dala pivo a guláš. Proto bývá jeptiška kreslena s půlltitrem.

V řádu přijala nové jméno. „Jméno Restituta dostala po jedné mučednici z dob počátku křesťanství. Jméno znamená obnovená," vysvětlil Hověz.

Kafkovou gestapu udal lékař z nemocnice, kde pracovala. „Našel v koši průklepový papír, kde byla napsaná báseň zesměšňující hitlerovské Německo," popsala historička Milena Flodrová v Encyklopedii města Brna. Zatkli ji přímo na operačním sále. Za velezradu ji Němci odsoudili k trestu smrti. Na jeho vykonání čekala Kafková pět měsíců. „Z vězení psala dopisy, ve kterých odpustila těm, kteří se podíleli na jejím odsouzení," uvedl Hověz. Také povzbuzovala spoluvězeňkyně.

Za pevnost své víry a příkladný život byla v roce 1998 blahořečena. Její jméno ponese nový kostel, který bude na Lesné. Odborná porota ale stále nezná vítěze architektonické soutěže. „Někteří členové jsou ze zahraničí, a proto je obtížné najít termín setkání," vysvětlila zpoždění mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.