Na vyhlášení referenda je potřeba 18,5 tisíce platných podpisů. A brněnský magistrát v září rozhodl, že aktivistům přesně 414 hlasů chybí. Vypadalo to, že organizátoři ani napodruhé neodevzdali potřebný počet hlasů.

Ti s tím ale nesouhlasili a s v pořadí už třetí žalobou nakonec uspěli. „Návrh přípravného výboru pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně na konání místního referenda ze dne 1. 8. 2014, doplněný dne 1. 9. 2014, nemá nedostatky," stojí v usnesení, které zveřejnil krajský soud.

Proč soud dospěl při počítání platných podpisů k jiným závěrům než magistrát, nastínil náměstek primátora Robert Kotzian. „Zákon o místním referendu ukládá magistrátu ověřovat podpisy vůči základnímu registru. A soud je ověřoval vůči evidenci obyvatel, což je jiná databáze. Magistrát tedy některé věci ani nemohl zjistit," vysvětlil Kotzian.

K rozhodnutí soudu se vyjádřil i mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. „Magistrát respektuje rozhodnutí soudu. Referendem se teď budou zabývat orgány města," uvedl.

Člen přípravného výboru Jakub Patočka sdělil, že se v úterý sejde s dalšími lidmi, kteří stojí za vznikem petice požadující referendum. „Teprve se domluvíme, jak budeme dále postupovat. O referendum v termínu mimo komunální volby budeme stát pouze v případě, že nám město zaručí memorandem, že podpoří účast u referenda kampaní. V případě, že se na tomto nedohodneme, budeme chtít, aby referendum bylo až spolu s dalšími volbami," konstatoval Patočka.

Je přesvědčený, že u nově zvolených zastupitelů bude mít větší podporu než u těch předchozích. „Myslím si, že zelení ani Žít Brno nebudou chtít mařit rozhodnutí více než dvaceti tisíců lidí, stejně jako to dělali jejich předchůdci," dodal Patočka.

Podle nového zastupitele za hnutí ANO Richarda Mrázka chce koalice dodržet slib, který dala svým voličům, a otázku polohy hlavního brněnského nádraží řešit s odborníky a širokou veřejností. „Najdeme nezaujaté odborníky, kteří se k probému vyjádří. Potom se otevře také veřejná debata. Výsledek ale bude muset být v souladu se studií proveditelnosti, kterou nechává vypracovat ministerstvo dopravy," doplnil Mrázek.

Martin Ander ze Strany zelených, který podle dohody nové koalice bude mít v Brně na starost územní plánování, označil verdikt soudu za obrovské zadostiučinění. „Teď už se dá říct, že referendum bude. Otázka je termín. My souhlasíme s podmínkami pro férové referendum. Tedy, že se město zaručí, že bude podporovat lidi k účasti, že rovně rozdělí prostředky k představení variant a že se zaváže k respektování výsledku referenda při jakékoliv rozumné účasti," řekl Ander.

Krajský soud se žalobami aktivistů zabýval už potřetí. Nejdříve tvrdili, že magistrát škrtal některé podpisy v petici neoprávněně. Soud rozhodl, že město tehdy částečně neoprávněně podpisy vyřazovalo ale na vyhlášení referenda by těch platných stejně nebylo dost.

Pak se soud zabýval návrhem, podle kterého měl vyhlásit všelidové hlasování namísto zastupitelů v době říjnových komunálních voleb. Ten odmítl.