Středisko má pod kontrolou téměř celou elektrickou síť v Jihomoravském, Jihočeském, Zlínském a Olomouckém kraji a na Vysočině. Obsluha ji musí kontrolovat čtyřiadvacet hodin denně. Pracuje o svátcích, o Vánocích i na silvestra, podobně jako hasiči, policisté nebo lékaři. Na dispečery se v tomto ohledu často zapomíná. Na druhou stranu jsou tito lidé rádi, když se o nich neví. Potvrdil to i předseda představenstva E.ON Distribuce Zdeněk Bauer. „Doufám, že o tom, že dispečink existuje, se běžný člověk nebude mít důvod dozvědět. Pro něho to znamená, že všechno spolehlivě funguje," řekl.

Nejdůležitější nástroj je pro dispečera telefon. „Zastavujeme proud při opravách vedení, řídíme práci v terénu, zabýváme se poruchami nebo udržováním sítě, aby nebyla přetížená," vyčetl ve zkratce náplň své práce dispečer Stanislav Karafiát.

Nejvíc napilno mají dispečeři ráno, když se opraváři hlásí z terénu a je potřeba je navigovat. Potom večer, když elektrikáři práci ukončují. „To, že zapneme vypínač, je pro nás samozřejmé. Ve skutečnosti je za tím velké úsilí," poznamenal mluvčí společnosti E.ON Vladimír Vácha.

Na velké obrazovce před sebou mají dispečeři mapu oblasti, kterou spravují. „Můžu odsud klidně vypnout třeba část Hodonína," podotkl dispečer. Brno na mapě vypadá jako obří změť různobarevných čar. „Každá čárka označuje trafostanici nebo elektrické vedení," vysvětlil vedoucí dispečinku 22 kilovoltů Pavel Matl.

Dispečer může sledovat i odběry energie na jednotlivých vedeních. „Když se dívám na napájení pro tramvaje, poznám i to, že brzdí, a nebo přidává rychlost," uvedl dispečer. Dodal také, že třeba náměstí Svobody v Brně je rozdělené do více sekcí než malá vesnice.

HANA DRAHOKOUPILOVÁ