Jana Králíková začala první problémy pociťovat na jaře roku 2020. Po sérii vyšetření, která odhalila metastazující nádor slinivky, následovala chemoterapie. Tu nejprve lékaři zahájili na základě standartních doporučení. „Mezitím mě pan doktor poslal na genetické vyšetření a tam se zjistilo, že jsem nositelka genu BRCA2. Díky tomuto zjištění následovala jiná chemoterapie, určená na můj typ onemocnění, a to už se nádor začal zmenšovat," popsala žena.
Vymizely metastázy, odezněly bolesti a zlepšily se výsledky testů. Následovala biologická léčba tabletami a následně lékaři nádor i ozářili. „Na posledním CT jsme viděli problematický stav, kdy nádor lezl i do cévních struktur. Operace trvala sedm hodin, ale ukázalo se, že nešlo o nádor, ale už o pouhou jizvu. Nádorové buňky zcela vymizely. Co jsem se ptal kolegů napříč pracovišti v republice, tak to ještě nikdy neviděli," uvedl k léčbě pacientky klinický onkolog Michal Eid.
Na začátku bývá nejčastější prognóza u takovýchto pacientů bez léčby čtyři měsíce přežití, s léčbou rok. V tuto chvíli je podle onkologa prognóza Králíkové excelentní. „Když jsem poprvé přišla na oddělení, ptala jsem se, kolik mám před sebou života. Nakonec jsou to dva roky, jsem tady a jsem zdravá. Vše musí začít u pacienta, ať to lidé nevzdávají," apelovala Králíková.
Nahrává se anketa ...
U pacientů s vážnou diagnózou, kde není široký arsenál zbraní, kterými můžou lékaři proti onemocnění bojovat, testují lékaři ve Fakultní nemocnici Brno nádorovou tkáň hned na začátku. Genetické vyšetření trvá zhruba tři týdny. Po obdržení výsledků mohou lékaři přizpůsobit léčbu na míru konkrétnímu pacientovi. „Už nám nestačí vědět, kde se nádor nachází a jak se jmenuje. Dnes už musíme nádor detailně pojmenovat, abychom věděli, jak ho správně léčit. Máme sto případu nádorů slinivky a přitom je to sto různých onemocnění," vysvětlil Eid.
Personalizovaná medicína, zvolená pacientovi na míru, není ve zdravotnictví ničím novým. Jejím vyšším stupněm je medicína precizní, která je založená na molekurárním popisu choroby u každého pacienta zvlášť. Ta se momentálně v brněnské fakultní nemocnici využívá především na dětské i dospělé onkologii, v oblasti vzácných a ultravzácných chorob a u pacientů bez jasné diagnózy.
Nemocnice od května jako první v Česku otevřela Centrum precizní medicíny. „Nad rámec běžných ukazatelů přidáváme nejmodernější molekulárně biologické ukazatele, k čemuž potřebujeme moderní genomické technologie," řekl vedoucí Centra precizní medicíny Fakultní nemocnice Brno Ondřej Slabý.
Centrum funguje jako mezioborové pracoviště, které sdružuje odborníky z různých oblastí precizní medicíny. „Fakultní nemocnice Brno byla vždy průkopníkem napříč různými oblastmi precizní medicíny. Nyní se z Brna stává hlavní město precizní medicíny u nás a zajístíme si v tomto směru významné místo i v rámci Evropské unie," dodal Slabý.
Díky vzniku centra se precizní medicína napříč odděleními Fakultní nemocnice Brno urychlí, zjednodušší a podpoří předávání zkušeností mezi jednotlivými odborníky. Všechny oblasti precizní medicíny vyžadují expertízu v oblasti genomických vyšetření. „Technologické i personální zázemí je nezbytně nutné a my v centru chceme udržovat nejmoderjněšjí podobu a kontinuální rozvoj precizní medicíny v jednotlivých oblastech. Důležité je také informování pacientů a vytváření i nadnároních projektů," sdělil ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
U některých pacientů, trpících vzácnými onemocněními, může být v léčbě klíčová možnost zapojit se například do klinických studií. Centrum precizní medicíny v brněnské nemocnici přispěje také k detailnějšímu mapování a následnému doporučení vhodné léčby, která je v některých případech dostupná pouze v zahraničí.