Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

„V poslední etapě řešíme čištění zdí na domech především na okraji města,“ uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Mluvčí magistrátu Pavel Žára dodal, že při čištění se město nezaměří jen na vlastní domy. „Pokud souhlasí majitelé, ošetříme i domy soukromé,“ řekl Žára.

Už brzy na jaře radní schválili podobné čištění zdí i v centru. „Tam je tento problém nejpalčivější. Sprejeři se samozřejmě chtějí předvést především na místech, která jsou vidět,“ uvedl náměstek brněnského primátora Pospíšil. Dodal, že centrum musí město udržovat v co nejlepším stavu například kvůli turistům.

Brňanům se ovšem graffiti nelíbí nejen na historických budovách či opravených domcích, ale ani na omšelých panelácích na okraji města. „Počmárané fasády prostě pěkné nejsou. Ale když budou mít sprejeři na graffiti někde vyhrazenou plochu, nejsem proti,“ podotkla Brňanka Jitka Juránková.

Cestou budování legálních ploch se vydala třeba městská část Brno-jih. „V minulosti se nám podařilo se se sprejery domluvit. Uvolnili jsme jim pro jejich umění například zadní zeď areálu fotbalového klubu Sparty Brno. A nechali jsme je nově přesprejovat i pomalované podchody. Když to udělají dobře, vypadá to opravdu pěkně. Navíc ostatní sprejeři to podle všeho respektují a malůvky neničí,“ popsal starosta městské části Josef Haluza.

Podle něj se teď na jihu Brna lidé s nelegálním graffiti setkávají, ale v únosné míře. „Odstraňování následků z rozpočtu městské části nijak výrazně neukrajuje,“ řekl Haluza.

Spíše jde o adrenalin

Náměstek primátora Pospíšil ovšem připomněl, že legální plochy všechny problémy neřeší. „Chodí na ně ti, kteří skutečně chtějí dělat nějaké pouliční umění. Jenže tagy, nápisy a další čmáranice po městě dělají jiní lidé. Těm nejde ani tak o umění jako o adrenalin z něčeho nezákonného,“ uvedl Pospíšil.

Dodal, že v Brně se jako prevence před graffiti začíná uplatňovat především občanská uvědomělost. „Je dobré, že lidem sprejeři vadí a hlásí je policii. Té pomáhá také kamerový systém ve městě,“ řekl Pospíšil.

Jeho slova potvrdila mluvčí městské policie Denisa Kapitančiková. „Když lidé nějakého vandala vidí, často nám volají. My pak máme lepší možnost hned zasáhnout,“ přikyvovala Kapitančiková. Zároveň upozornila, že počet sprejerů klesá. „V roce 2008 jsme chytli devětašedesát pachatelů takového činu. Loni to už bylo jen sedmatřicet. Letos jsme chytili zatím čtyři sprejery,“ řekla Kapitančiková.

Pokles sprejerského vandalismu zaznamenali také v dopravním podniku. V roce 2004 mu způsobili sprejeři škody za takřka osm milionů korun, v roce 2008 za šest a půl milionu a loni ještě o milion méně. „Letos je to zatím jen milion a čtvrt. Ale stále to jsou obrovské částky,“ upozornila mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová.

PETR JEŘÁBEK
LUCIE HRABCOVÁ